Odměňování ve společenství vlastníků jednotek a v bytovém družstvu od 1. ledna 2025

7.2.7.5

Odměňování ve společenství vlastníků jednotek a v bytovém družstvu od 1. ledna 2025

Ing. Božena Künzelová

Od 1. ledna 2025 dochází k podstatným změnám v oblasti odměňování v podmínkách společenství vlastníků jednotek a bytových družstev.

 Nahoru1) Odměny členů volených orgánů

 Nahorua) Povinné odvody z odměn členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek (tzv. funkcionářské odměny)

Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), mezi které se zahrnují i příjmy z odměn člena orgánu právnické osoby [viz ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP].

Pojistné na zdravotní pojištění odvede zaměstnavatel (tj. společenství vlastníků jednotek – dále jen "SVJ") na účet zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec, tzn. člen voleného orgánu – funkcionář – pojištěn. Zaměstnavatel má oznamovací povinnost týkající se jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Pro účely zdravotního pojištění se za den nástupu zaměstnance, který byl jmenován nebo zvolen do funkce a jeho jmenováním nevznikl pracovní poměr (tj. člena voleného orgánu SVJ), do zaměstnání považuje den nástupu do funkce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce.

Odměny členů statutárních a případně dalších volených orgánů SVJ, tzn. kolektivních i jednočlenných, podléhají vždy odvodu pojistného na zdravotní pojištění bez ohledu na výši měsíční odměny.

Pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a v případě zaměstnavatele i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, odvádí zaměstnavatel na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Na zaměstnavatele se vztahuje podmínka registrace na příslušné správě sociálního zabezpečení.

Z pohledu povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení se zaměstnanci rozumějí také členové kolektivních orgánů právnické osoby, tj. i členové volených orgánů SVJ, a to v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud těmto fyzickým osobám v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny. Zaměstnanci jsou účastni pojištění, pokud vykonávají zaměstnání a započitatelný příjem za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu, který činí 4500 Kč.

Funkcionářské odměny v SVJ, ať jednočlenných, nebo kolektivních orgánů, podléhají vždy odvodu pojistného na zdravotní pojištění bez ohledu na výši odměny. Odvodu pojistného na sociální zabezpečení podléhají pouze v případě, že měsíční částka příjmu činí aspoň 4500 Kč; funkcionářská odměna ve výši měsíčního příjmu do 4499 Kč tedy nepodléhá povinnému odvodu na sociální zabezpečení.

 Nahorub) Povinné odvody z odměn členů volených orgánů bytového družstva

Z hlediska povinných odvodů z odměn členů volených orgánů bytového družstva (dále jen "BD") se postupuje shodně jako v odstavci 1 písm. a) tohoto textu s níže uvedenými rozdíly.

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu.

Odměny členů statutárních a dalších volených orgánů BD, kolektivních nebo jednočlenných, podléhají zdravotnímu pojištění, pokud jejich odměna v kalendářním měsíci činí alespoň výši započitatelného příjmu. Započitatelným příjmem se rozumí příjem v kalendářním měsíci, který dosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen "rozhodný příjem"), jenž v roce 2025 činí 4500 Kč.

Odměna člena voleného orgánu BD, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, ve výši měsíčního příjmu do 4499 Kč včetně nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Odměna člena voleného orgánu BD, který je současně v pracovněprávním vztahu k družstvu, podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění bez ohledu na výši odměny.

Zaměstnancem se pro účely sociálního zabezpečení rozumějí mimo jiného i členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, a to v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci, tj. také členové statutárních a dalších volených orgánů družstva, jsou účastni pojištění, jestliže tito členové družstva mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci a sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje alespoň částku rozhodného příjmu, který v roce 2025 činí 4500 Kč. Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. Funkcionářské odměny, jestliže členové družstva mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, do výše 4499 Kč za kalendářní měsíc nepodléhají odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Jestliže měsíční příjem z funkcionářské odměny dosahuje alespoň výše 4500 Kč, odvádí se z této odměny pojistné na sociální zabezpečení.

 Nahoruc) Sčítání příjmů pro účely odvodu veřejnoprávního pojistného

Pro účely pojistného na zdravotní pojištění se sčítají příjmy v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele z:

• - více dohod o provedení práce (dále jen "DPP"),
• - více dohod o pracovní činnosti (dále jen "DPČ").

Nesčítá se tedy odměna z DPP s odměnou z DPČ ani odměna za výkon funkce s odměnou z DPP či z DPČ.

Pro účely posuzování účasti na nemocenském pojištění se zaměstnání dělí na zaměstnání vykonávané na základě DPP, zaměstnání malého rozsahu a tzv. ostatní zaměstnání v závislosti na výši sjednaného příjmu, a to ještě před nástupem do zaměstnání.

Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednaného započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc alespoň ve výši rozhodného příjmu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.

Zaměstnání "ostatní" je zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu ani zaměstnáním vykonávaným na základě DPP.

Pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení se sčítají v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele příjmy:

• - z více DPP, 

• - z více zaměstnání malého rozsahu.

 Nahorud) Sazby pojistného a sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnance – poživatele starobního důchodu

Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, přičemž jednu třetinu pojistného (4,5 %) hradí zaměstnanec a dvě třetiny pojistného (9 %) hradí zaměstnavatel.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu.

Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění; tyto podmínky musejí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném.

Nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši má zaměstnanec poprvé za měsíc leden 2025. Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to buď doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.

Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Jestliže zaměstnanec neuplatní u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, ve kterém byly splněny podmínky pro nárok na slevu, považuje se pojistné, které zaměstnanec zaplatil – zaměstnavatel mu je srazil z příjmů, ve výši této slevy za přeplatek zaměstnance na pojistném. O vrácení takto vzniklého přeplatku může zaměstnanec písemně požádat příslušnou územní správu sociálního zabezpečení, přičemž musí k žádosti přiložit potvrzení zaměstnavatele.

 Nahoru2) Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

 Nahorua) Dohoda o provedení práce

DPP je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně s tím, že jedno vyhotovení této DPP zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

DPP může být uzavřena, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin ročně. Již delší dobu se nerozlišuje, zda se jedná o jednorázovou práci či opakovanou činnost. Jediným kritériem je počet hodin, na který se DPP uzavírá. Zaměstnanec může mít s jedním zaměstnavatelem uzavřeno více DPP za podmínky, že součet odpracovaných hodin ze všech DPP za jeden kalendářní rok nesmí pro jednoho zaměstnavatele v součtu překročit celkem zmíněných 300 hodin. DPP může být uzavřena i na dobu neurčitou, přičemž platí roční limit maximálně 300 hodin.

Ruší se celá právní úprava režimu oznámené DPP, tudíž pro všechny DPP platí jednotná pravidla, která měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2025. Příjmy od různých zaměstnavatelů, u kterých má zaměstnanec uzavřeny DPP, se nesčítají.

Povinnost zaměstnavatelů měsíčně zasílat ČSSZ přehled o všech zaměstnancích činných na základě DPP, a to bez ohledu na výši měsíční odměny, ovšem zůstává zachována i po 1. lednu 2025.

Zaměstnanec činný na základě DPP je účasten nemocenského a důchodového pojištění v kalendářním měsíci, ve kterém mu byl zúčtován započitatelný příjem, tzn. odměna z DPP, alespoň ve výši 11 500 Kč; účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění tak vzniká již dosažením příjmu ve výši 11 500 Kč. Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém poprvé po uzavření DPP začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla DPP sjednána. Zaměstnanec činný na základě DPP je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP a úhrn započitatelných příjmů z těchto všech DPP dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku ve výši 11 500 Kč, tj. pro účely posuzování vzniku zaměstnání v oblasti nemocenského pojištění se při posuzování vzniku zaměstnání v případě uzavřených více DPP u jednoho zaměstnavatele započitatelné příjmy z těchto DPP sčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti) ani v případě, že je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele. Pro účast na nemocenském pojištění je tedy u DPP rozhodující pouze dosažený…