Když SVJ podává přiznání k dani z příjmů

7.1.1

Když SVJ podává přiznání k dani z příjmů

Ing. Lenka Haráková

SVJ zpravidla přiznání k dani z příjmů právnických osob nepodává a není povinno sdělit tuto skutečnost správci daně, protože se na něj vztahuje výjimka z oznamovací povinnosti. Není však výjimkou, že se v SVJ vyskytne i jiný příjem, který aktivuje povinnost přiznání podat, v praxi to bývá nejčastěji úrok z prodlení, smluvní sankce nebo pokuta, přijatý dar nebo různé bonusy poskytnuté bankou či pojišťovnou.

 NahoruPovinnost registrovat se k dani

Není-li SVJ dosud registrováno k dani z příjmů právnických osob (dále "DPPO"), protože mu zatím nevznikla povinnost registrovat se k této dani podle § 39a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDP"), protože splňovalo podmínky pro výjimku z registrační povinnosti (§ 39a odst. 5 ZDP), tj. dosud přijímalo pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, musí podat přihlášku k registraci, a to do patnácti dnů ode dne, kdy přijalo jiný příjem než některý z výše uvedených.

 NahoruPovinnost podat daňové přiznání

Přiznání k DPPO (dále "DP") podává obecně každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá nebo který je k tomu správcem daně vyzván. Na SVJ se však vztahuje výjimka z povinnosti podat DP (§ 38mb písm. b) ZDP), která je shodná s výše uvedenými podmínkami pro vynětí SVJ z registrační povinnosti: SVJ není povinno podat DP, má-li pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozené nebo příjmy, z kterých je daň vybírána srážkou.

Většina SVJ přijímá pouze příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 18 odst. 2 písm. f) ZDP), tj. příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, úhrady za plnění spojená s užíváním jednotek, příjmy z pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím nebo dotace, a vedle těchto příjmů úroky z účtu a vkladu u banky, tedy příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou (§ 36 odst. 5 písm. b) ZDP). SVJ tedy zpravidla DP nemusí podat (a to ani v případě, kdy je k DPPO již zaregistrována), a přitom ani není povinno sdělit tuto skutečnost správci daně, protože se na něj vztahuje výjimka z oznamovací povinnosti (§ 38mc ZDP).

Není však výjimkou, že se v SVJ vyskytne i jiný příjem, který aktivuje povinnost podat DP; v praxi to bývá nejčastěji úrok z prodlení, smluvní sankce nebo pokuta, přijatý dar nebo různé bonusy poskytnuté bankou či pojišťovnou.

 NahoruPodání daňového přiznání

Komu: DP se podává věcně a místně příslušnému správci daně, v jehož územní působnosti je sídlo SVJ tak, jak je zapsáno v rejstříku SVJ.

Kdy: Lhůty pro podání DP upravuje zákon č. 280/2008 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále "DŘ"). Základní lhůta pro podání DP je do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 1 DŘ); za předpokladu, že zdaňovacím obdobím SVJ byl kalendářní rok 2024, tedy začíná běžet 1. 1. 2025 a končí 1. 4. 2025. Tato lhůta se může se vztahovat i na SVJ – viz dále v části o splatnosti daně.

Pro SVJ, které má povinnost podat DP elektronicky, však zpravidla platí zákonná prodloužená lhůta v délce čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 2 písm. a) DŘ), která končí 2. 5. 2025. V praxi spíše výjimečně SVJ využívají zákonnou prodlouženou lhůtu v délce šesti měsíců (§ 136 odst. 2 písm. b) DŘ) – končí 1. 7. 2025. Stalo by se tak v případě, kdy by k podání DP zplnomocnilo SVJ poradce (daňového poradce nebo advokáta); zákonná povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (tj. další skutečnost umožňující využít šestiměsíční lhůtu) nepřichází pro SVJ v úvahu a případný "dobrovolně provedený" audit k aplikaci této lhůty nestačí.

Využití správcovské prodloužené lhůty (§ 36 odst. 4 DŘ), kdy dojde k prodloužení lhůty pro podání DP na žádost poplatníka nebo z podnětu správce až o tři měsíce, je v praxi SVJ ojedinělé (důvodem může být např. nutnost provedení rekonstrukce účetnictví apod.).

Za opožděné podání DP může být SVJ sankcionováno: jde-li o zpoždění maximálně do pěti pracovních dnů, sankce se neuplatní (§ 250 DŘ). Při delším zpoždění se uplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, která činí 0,05 % daně, resp. 0,01 % daňové ztráty za každý další den prodlení; její maximální výše je 5 % daně/ztráty, a naopak, je-li menší než 1000 Kč, nepředepíše se. A protože v případě SVJ by zpravidla šlo o první prodlení v kalendářním roce, zaplatilo by poloviční výši pokuty (stejně jako v případě prodlení nepřesahující třicet dnů). Za nepodání DP se pokuta počítá stejným způsobem, činí ale nejméně 500 Kč.

Jak: Daňový subjekt (nebo jeho zástupce) se zpřístupněnou datovou schránkou může učinit podání pouze elektronicky (§ 72 odst. 6 DŘ), tj. datovou zprávou způsoby stanovenými zákonem (§ 71 DŘ) – SVJ k tomu obvykle využije datovou schránku, kterou má jako právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku zřízenou ze zákona.

 NahoruPlacení daně

Nejzazší den splatnosti DPPO je poslední den lhůty pro podání řádného DP (§ 135 odst. 3 DŘ). Podá-li jej ale SVJ "v předstihu", v základní lhůtě, tj. do 1. 4. 2025, musí nejpozději v tento den i daň zaplatit (i když bylo DP podáno elektronicky, nelze pro platbu daně využít prodlouženou lhůtu). Bude-li však DP podáno "v předstihu" kdykoli od 2. 4. do 2. 5. 2025, je daň nejpozději splatná až 2. 5. 2025.

DPPO může SVJ uhradit několika způsoby (§ 163 DŘ): zpravidla to bývá bezhotovostním převodem; může tak ale učinit i v hotovosti prostřednictvím pošty nebo úřední osoby přímo na pokladně finančního úřadu. Úhrada DPPO přeplatkem na jiné dani v SVJ zpravidla nepřichází v úvahu (SVJ obvykle jiné daně neplatí). Za den platby se při bezhotovostní úhradě považuje den připsání na účet správce daně (§ 166 DŘ).

Zpožděná úhrada, která nepřekročí čtyři pracovní dny, se obejde bez sankce; při delším zpoždění se na dluh uplatní úrok z prodlení podle občanského zákoníku, tj. ve výši dvoutýdenní repo sazby vyhlášené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů (§ 252 DŘ), přičemž úrok je počítán od čtvrtého dne (nikoli pracovního) po dni splatnosti.

K identifikaci platby daně slouží jednotlivé části čísla účtu, na který je poukázána: kdo daň platí, vyjadřuje variabilní symbol, kterým je identifikační číslo plátce; matriková část čísla účtu určuje, kterému finančnímu úřadu je daň placena; kód banky je 0710; předčíslí pro DPPO je 7704; konstantní symbol (uvedení není povinné) pro bezhotovostní bankovní převod je 1148.

Vyplnění daňového přiznání

Pro zdaňovací období 2024 se použije tiskopis MFin 25 5404 – vzor č. 35 a k němu příslušející Pokyny pro vyplnění – MFin 25 5404/1 – vzor č. 35.

 NahoruZáhlaví:

Uvedou se identifikační údaje o poplatníkovi (DIČ, IČ) a příslušném správci daně; typ DP (řádné, opravné nebo dodatečné); vyznačí se počet jednotlivých druhů příloh – přílohy II. oddílu, zvláštní přílohy, příp. samostatné přílohy na příslušných tiskopisech vydaných Ministerstvem financí (ty SVJ zpravidla nevyplňuje). Dále se zde uvede kód rozlišení typu přiznání, kterým se označuje jednak typ poplatníka, jednak typ DP – SVJ zpravidla uvede kód 1A, nově vzniklé SVJ, které podává DP za zdaňovací období počínající dnem jeho vzniku (bez ohledu na to, zda je delší nebo kratší než dvanáct měsíců) kód 1M. Zdaňovacím obdobím je v SVJ zpravidla kalendářní rok podle § 21a písm. a) ZDP. Může jím ale být také účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, tedy zdaňovací období podle § 21a písm. d) ZDP, a to v případě, kdy SVJ vzniklo v období tří měsíců před koncem kalendářního roku (účetní, potažmo i zdaňovací období nesmí překročit patnáct měsíců). Například SVJ, které vzniklo 1. listopadu 2023, nemuselo za tento rok podávat DP, byť nesplnilo podmínky pro uplatnění výjimky z povinnosti podat DP (viz výše), ale může podat DP za období od listopadu 2023 do konce roku 2024, tj. období čtrnáct měsíců.

 NahoruI. oddíl – údaje o poplatníkovi:

Název poplatníka (05) stejně jako jeho Sídlo (06) se uvedou souhlasně s názvem zapsaným v rejstříku SVJ, přičemž stát/kód státu pod písm. d) se nevyplňuje. Při označení Kategorie účetní jednotky (07) použije SVJ písmeno M, tj. označení pro mikro účetní jednotku (jiná kategorie vymezená zákonem o účetnictví nepřichází u SVJ prakticky v úvahu). Dále se v tomto oddílu (08) vyznačí, zda DP podává poradce (daňový poradce nebo advokát) – pokud ano, vyplní se pak údaje o něm na str. 8 DP. Zákonná povinnost sestavení účetní závěrky podle mezinárodních účetních standardů (09) se samozřejmě SVJ netýká, podobně jako zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem (10). SVJ má povinnost k DP přiložit účetní závěrku (11) v rozsahu stanoveném účetními předpisy.

Transakce uskutečněné se spojenými osobami (12) upravuje ZDP (§ 23 odst. 7 písm. a) a b) ZDP); pokud k nim v daném zdaňovacím období nedošlo, uvede se kód N, v opačném případě se vyplní kód T (uskutečnění transakce s tuzemskou osobou), kód Z pro transakce se zahraniční spojenou osobou asi nepřichází v úvahu. Při realizaci uvedených transakcí (viz příklady dále) se za určitých podmínek musí vyplnit samostatná příloha (tiskopis MFin 5404/E), kterou však SVJ, i kdyby takovou transakci uskutečnilo, zpravidla nevyplňuje (standardně totiž nevykazuje daňovou ztrátu ani nepřesahuje stanovenou hodnotu aktiv, výši čistého obratu či průměrný přepočtený počet zaměstnanců).

 NahoruPříklady spojených osob v SVJ:

• kapitálově spojené osoby (§ 23 odst. 7 písm. a) ZDP), kdy se osoba A přímo podílí na hlasovacích právech osoby B alespoň 25 % – např. SVJ a bytové družstvo (dále "BD"), je-li jeho spoluvlastnický podíl na společných částech, a tedy i podíl na hlasovacích právech v SVJ 25 % a více;

• jinak spojené osoby (§ 23 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP), kdy se osoba A podílí na vedení nebo kontrole (účast v kontrolní komisi SVJ se nepovažuje za podíl na kontrole) osoby B – např. SVJ a BD, je-li BD předsedou nebo členem výboru SVJ, nebo SVJ a osoba X, je-li osoba X předsedou nebo členem výboru SVJ;

• jinak spojené osoby (§ 23 odst. 7 písm. b) bod 2 ZDP), kdy se shodné osoby nebo osoby blízké (vymezené v § 22 OZ) podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami spojenými – např. SVJ a s. r. o., je-li osoba X členem výboru SVJ a současně jednatelem s. r. o., nebo SVJ a BD, je-li osoba X předsedou SVJ a syn osoby X je členem představenstva BD.

 NahoruPříklady transakcí mezi spojenými osobami:

• prodej/nákup dlouhodobého hmotného, nehmotného nebo finančního majetku, zásob, výrobků nebo zboží – např. spojená osoba dodá SVJ software pro rozúčtování nákladů na služby;

• poskytnutí/přijetí služby – např. spojená osoba zajišťuje pro SVJ některé činnosti související se správou domu (vedení účetnictví, úklid aj.);

• poskytnutí/přijetí bezúplatného plnění (např. daru, bezúročné zápůjčky aj.) – např. spojená osoba poskytne SVJ dar na úhradu nákladů na správu domu a pozemku.

Hlavní (převažující) činností (13) a u SVJ zpravidla i jedinou činností, je správa domu a pozemku. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ale takovou činnost nezná a při vyplnění elektronického formuláře DP prostřednictvím aplikace finanční správy EPO proto v nabídce činností není; svým obsahem asi nejblíže je podle zmíněné klasifikace "správa nemovitostí na základě smlouvy", byť SVJ spravuje nemovitý majetek svých členů ze zákona, nikoli na základě smlouvy. Kód činnosti vyplní finanční úřad.

 NahoruII. oddíl – daň z příjmů právnických osob:

• řádek 10:

  • - při "transformaci" účetního výsledku hospodaření na základ DPPO se vychází z výsledku hospodaření před zdaněním (dále "VH") z výkazu zisku a ztráty před zaokrouhlením na celé tisíce Kč;

V řádcích, kam se uvádějí částky, o které se zvyšuje VH (ř.…