Nárůst soudních poplatků. Vztažení nároku na sociální byt k průměrné mzdě. Vymáhání justičních pohledávek celníky. Lidem v exekuci nebo v insolvenci zůstane měsíčně více peněz než dosud. Návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima na 3860 Kč/měsíc.
NahoruNárůst soudních poplatků
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
čj. 1174/19
Předkládá: ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády
Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila.
Novela se týká vybraných poplatků, ministerstvo argumentuje tím, že poslední plošné zvýšení nastalo v roce 2011. Vyšší částky by měly podle resortu také lépe odrážet aktuální podmínky. Podle České asociace věřitelů může vést změna k tomu, že se některé pohledávky zcela přestanou vymáhat.
Na dvojnásobek ze současné tisícikoruny mají vzrůst poplatky za zahájení sporu, ve kterém jde o méně než 20.000 korun. U sporů s předmětem do 40 milionů korun se dosud platí pět procent ze sporné částky, nově by k tomu měly přibýt 2000 korun navíc. Na dvojnásobek, tedy na 4000 korun, se zvedá i poplatek za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů. Poplatek u zjištění nebo popření rodičovství vzroste na 3000 korun.
Zdražit mají i návrhy uplatněné elektronickými platebními rozkazy. Pokud jde o méně než 20.000 korun, měl by návrh stát 1500 korun. Na dvojnásobek, tedy 4000 korun, mají zdražit i návrhy na zahájení sporu, ve kterých nejsou předmětem peníze. Stejně bude stát i návrh na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Zdražují se i poplatky ve správním soudnictví, například podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu bude stát dvojnásobek, tedy 10.000 korun. Nově má být zpoplatněno zahájení řízení ohledně zápisu nebo změny svěřenských fondů.
NahoruVztažení nároku na sociální byt k průměrné mzdě
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů
čj. 45/20
Předkládá: ministryně pro místní rozvoj
Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila.
Nárok na sociální nebo dostupný byt se nově bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako dosud. Rozšíří se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou. Návrh počítá s tím, že na sociální byt dosáhne ten, jehož příjem v případě jednočlenné domácnosti nepřesáhne 0,6násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Aktuálně tedy zhruba 20.200 korun. U dvoučlenné domácnosti to má být 0,8násobek, u tříčlenné 0,9násobek, u čtyřčlenné rodiny průměrná mzda a v případě pětičlenné 1,2násobek.
Program Výstavba by se měl nově rozšířit také na přístavby, nástavby nebo rekonstrukce zchátralých budov.
Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr. Předmět dotace by se měl rozšířit o nástavby, přístavby a rekonstrukce. Obce podle návrhu musí zajistit, že při poskytnutí stoprocentní dotace bude byty pro sociální účely udržovat nejméně 20 let.
Oprávněnými žadateli programu jsou obce, dobrovolné svazky obcí, městská část hlavního města Prahy a městský obvod nebo městská část u územně členěných statutárních měst. Z dotace lze pořídit sociální dům, část smíšeného domu nebo sociální byt.
Finanční objem výzvy je 650 000 000 Kč a administruje ji Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), zřizovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Dostupné bydlení umožňuje SFRB také formou zvýhodněných úvěrů ve výši 350 000 000 Kč. Informace budou průběžně zveřejňované na stránkách SFRB ČR.
NahoruVymáhání justičních pohledávek celníky
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
čj. 1171/19
Předkládá: ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády
Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila
Neuhrazené justiční pohledávky by mohly nově místo jednotlivých soudů vymáhat celní úřady, návrh ministerstva spravedlnosti vláda podpořila. Změna by se týkala nezaplacených peněžitých trestů, pořádkových pokut, soudních poplatků či nákladů trestního řízení. Podle ministerstva budou celníci při vymáhání peněz úspěšnější než zaměstnanci soudů a exekutoři. Exekutorská komora s tím nesouhlasí. Novelu nyní posoudí poslanci.
Nyní pohledávky vymáhá všech 86 okresních a osm krajských soudů. Větší část z nich má smlouvu se soudním exekutorem, zbytek se peněz domáhá prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Exekutorská komora v tiskové zprávě uvedla, že předání kompetence celní správě bude znamenat nižší vymahatelnost pohledávek. Soudní exekutoři jsou totiž podle ní ve vymáhání pohledávek výrazně…