Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nedostatečná dokumentace pro povolení stavby může dle ČKAIT skončit spory i vyššímí náklady

28.3.2025, Zdroj: ČKAIT (http://www.ckait.cz/)Doba čtení: 9 minut

ČKAIT bude trvat na úpravě nové vyhlášky tak, aby dokumentace pro povolení záměru se podrobnostmi vrátila k sice zjednodušenému, ale zároveň dostatečně podrobnému rozsahu dřívější dokumentace pro společné územní a stavební řízení podle předchozího znění stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb. Ta obsahovala všechny potřebné údaje a detaily.

Podle ČKAIT jeprojektová dokumentace, na jejímž základě je podle nového stavebního zákona možné povolit stavbu, příliš zjednodušená, než aby mohla garantovat realizovatelnost stavby a dodržení alespoň základních parametrů bezpečnosti a kvality. Je natolik schematická, že postrádá mnoho zásadních částí dokládajících naplnění nezbytných požadavků na budoucí stavby. Ani dotčené orgány státní správy (hygiena, Hasičský záchranný sbor ad.) se při nedostatečně podrobné dokumentaci vlastně nemají k čemu vyjadřovat.

Shrnujeme závěry z tiskové zprávě ČKAIT zveřejněné v plném znění níže:

  • Nový stavební zákon zavádí zjednodušenou dokumentaci pro povolení stavby, která však neobsahuje klíčové detaily potřebné pro statiku, požární bezpečnost, ekologické dopady a optimalizaci provozu.
  • Výsledkem je, že projektanti a stavbyvedoucí nesou vysoké riziko, protože na základě této dokumentace nelze bezpečně garantovat realizaci stavby.
  • ČKAIT varuje, že tento systém může vést k nutnosti dodatečných změn, což prodlouží přípravu i zvýší náklady.
  • Doporučuje se, aby stavebníci zadávali prováděcí dokumentaci zároveň s dokumentací pro povolení záměru, a to stejné osobě či kanceláři.
  • Pokud se vyhláška nezmění, hrozí zbytečné soudní spory a zpomalení výstavby.

Nový stavební zákon nutí projektanty navrhovat stavby od konce – řada případů může skončit u soudu

Aby bylo možné u zamýšlené stavby spočítat statiku, navrhnout požárně bezpečnostní řešení, zodpovědně vyřešit dopady na životní prostředí či optimalizovat budoucí provoz, je nutné nově začít projektovat od detailní takzvané prováděcí dokumentace. Tedy od stupně výkresů, který vždy následoval až po stavebním povolení. Podle zákonem redukované výkresové části, která se nyní přikládá k žádosti o povolení záměru (stavby), totiž jinak nelze spočítat ani navrhnout nejefektivnější ani nejbezpečnější řešení v řadě klíčových parametrů.

Jinými slovy, projektová dokumentace, na jejímž základě je podle nového stavebního zákona možné povolit stavbu, je příliš zjednodušená, než aby mohla garantovat realizovatelnost stavby a dodržení alespoň základních parametrů bezpečnosti a kvality. Je natolik schematická, že postrádá mnoho zásadních částí dokládajících naplnění nezbytných požadavků na budoucí stavby. Ani dotčené orgány státní správy (hygiena, Hasičský záchranný sbor ad.) se při nedostatečně podrobné dokumentaci vlastně nemají k čemu vyjadřovat. Krom jiných negativních dopadů se autorizované osoby-projektanti obávají, že se u takto povolených staveb při zpracování dalšího stupně projektové dokumentace pro provedení stavby ukáže, že stavbu není možné realizovat v navrženém objemu či podobě. A proto bude nutné dodatečně žádat o změnu stavby, defacto o nové povolení. A to bude stavebníky stát čas a peníze navíc.

Na tuto chybu nového stavebního zákona a jeho prováděcí vyhlášky o projektové dokumentaci jsme upozorňovali od počátku. Varovali jsme, že přílišné zjednodušení dokumentace pro povolení stavby nemusí vést ke zrychlení výstavby, ale spíše naopak. Připomíná to stavbu domu od střechy, bez základů a promyšlené konstrukce. Už nyní vidíme mezi projektanty a stavebníky řadu začínajících zbytečných sporů. Ostatně, kdo by chtěl platit podrobnější dokumentaci, když ji zákon nevyžaduje. A kdo by chtěl platit vyšší náklady spojené s nutností přepracovávat dokumentaci pro stavební povolení proto, že teprve prováděcí dokumentace ukázala, kolik prostoru zaberou všechny potřebné technologie. To je špatně pro soukromý i veřejný sektor,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Tento současný stav určitě není ve veřejném zájmu a zbytečně prodlužuje termíny při přípravě staveb. ČKAIT proto bude trvat na úpravě nové vyhlášky tak, aby dokumentace pro povolení záměru se podrobnostmi vrátila k sice zjednodušenému, ale zároveň dostatečně podrobnému rozsahu dřívější dokumentace pro společné územní a stavební řízení podle předchozího znění stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb. Ta obsahovala všechny potřebné údaje a detaily.

V této chvíli lze stavebníkům jen doporučit, aby ve vlastním i ve veřejném zájmu zadávali zpracování dokumentace pro povolení záměru i prováděcí dokumentaci jedné autorizované osobě, respektive kanceláři nebo ateliéru. Pokud by dokumentaci pro povolení záměru a prováděcí dokumentaci (pokud je nutná) zpracovávaly rozdílné osoby, lze očekávat mnoho rozporů až soudních sporů mezi stavebníky a projektanty i mezi projektanty různých stupňů dokumentace (pokud se ukáže, že dokumentaci pro povolení stavby nelze dál využít). Současně to znamená, že skutečně odpovědný zpracovatel dokumentace pro stavební povolení musí zpracovat dokumentaci ve vyšší podrobnosti, než stanovuje právní předpis. Je otázkou, jak se dohodne na úhradě nákladů za nezbytný, ale nevyžadovaný a defacto nedokládaný podrobnější obsah a rozsah dokumentace s objednatelem.

Žádná autorizovaná osoba by s ohledem na popsaný problém podle inženýrské komory neměla přijmout zakázku, která se týká pouze povolení záměru stavby. Podle stanoveného rozsahu je totiž velmi rizikové nést stanovenou profesní odpovědnost jak projektanta, tak stavbyvedoucího. ČKAIT už registruje případy, kdy si stavebníci od projektanta, člena Komory, nechali vypracovat pouze zjednodušenou dokumentaci pro povolení stavby a podle ní chtěli realizovat stavbu. To je sice až na výjimky nezákonné, ale stavební úřad má obecně jen omezenou pravomoc a možnost kontroly této dokumentace. Při kontrole může pouze ověřit, zda prováděcí dokumentace na stavbě je, či nikoliv. K jejímu rozsahu a kvalitě se nemůže vyjádřit nijak.

Odpovědnost za užití nedostatečné dokumentace se tak přesouvá na další autorizovanou osobu ‒ na stavbyvedoucího. Ten by měl ověřit, že má k dispozici jak dokumentaci pro povolení záměru, tak navazující úplnou a správnou komplexní dokumentaci pro provedení stavby, která není v rozporu s dokumentací pro povolení (pokud je tento stupeň právním předpisem vyžadován). Kontrola prováděcí dokumentace je jen na dodavateli stavby – stavbyvedoucím. Dokumentace je evidována jen mezi účastníky smlouvy (objednatelem a zhotovitelem) a není ani vyžadovanou dokumentací pro kolaudaci stavby. Pro tento účel postačuje zjednodušená dokumentace povolení záměru, v níž je projektová dokumentace profesí TZB (např. elektroinstalace, vytápění, instalace aj.) či požárně bezpečnostní řešení