Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem, a to jinak než smrtí zůstavitele.
Dani darovací podléhá bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než děděním.
Nejběžnějším právním úkonem, na jehož základě dochází k bezúplatnému nabytí majetku, je darování. Daň darovací však postihuje nejen bezúplatná nabytí majetku na základě darovací smlouvy, ale i jiné způsoby bezúplatných nabytí, které však za darování ve smyslu občanského zákoníku, tj. § 628 a násl., považovat nelze. Pro všechny tyto případy je charakteristické, že nabyvatel neposkytuje žádné odpovídající protiplnění. Může se například jednat o vzdání se práv, prominutí dluhu nebo přistoupení k závazku.
Patří sem také bezúplatné zřízení věcného břemene. V praxi dochází ke vzniku nejrůznějších věcných břemen (např. právo bezplatného bydlení, právo přechodu nebo přejezdu přes pozemek, právo užívání nebytových prostor, právo péče a opatrování oprávněného). Dochází-li ke zřízení takového věcného břemene bezúplatně, potom na straně oprávněného vzniká povinnost k dani darovací.
Stejně je tomu i v případě, kdy je věcné břemeno bezúplatně zřízeno současně s darováním nemovitosti. Nejčastěji se jedná o případ, kdy rodiče darují svému potomkovi dům a současně jim jejich potomek zřídí bezúplatné věcné břemeno v podobě možnosti užívat část tohoto domu. Takové bezúplatné zřízení věcného břemene je (stejně jako samotné darování domu) předmětem daně darovací.
Poplatník
Poplatníkem daně darovací je ve většině případů nabyvatel, tj. obdarovaný, a to bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Dárce se stává ručitelem pro situaci, pokud by obdarovaný daň nezaplatil.
Odlišná situace nastává při darování do ciziny – v tomto případě je poplatníkem daně darovací sám dárce. Darování do ciziny zahrnuje bezúplatné poskytnutí majetku fyzickou osobou s trvalým pobytem v tuzemsku nebo právnickou osobou se sídlem v tuzemsku fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku.
Je-li v jednom případě bezúplatného nabytí majetku na straně nabyvatelů více osob (např. v případě, kdy jeden dárce daruje jednou smlouvou nemovitost několika obdarovaným), je každý z nabyvatelů samostatným poplatníkem, podává samostatně daňové přiznání k dani darovací a platí daň odpovídající velikosti jím nabytého podílu na majetku.
Předmět daně
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem mohou být nemovitosti (včetně bytů a nebytových prostor), movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch. Předmětem darovací daně tak bude také bezúplatné postoupení pohledávky, vzdání se práva, prominutí dluhu, výpůjčka atd.
K předmětu daně darovací je možné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 1 Afs 106/2004-57 ze dne 28. 4. 2005, podle kterého je předmět daně darovací charakterizován tím, že daňový subjekt bezúplatně získal majetkový prospěch, tedy určitou výhodu, která může spočívat v tom, že se majetek daňového subjektu zvýší či rozmnoží, nebo naopak v tom, že se jeho majetek nezmění a určité majetkové hodnoty ušetří, ač by je jinak měl či musel vynaložit. To je poměrně zásadní…
dostupný obsah
