Některá ustanovení o odpovědnosti orgánů SVJ a jejich členů a důsledky jejich porušení

3.4.2

Některá ustanovení o odpovědnosti orgánů SVJ a jejich členů a důsledky jejich porušení

JUDr. Pavla Schödelbauerová

Odpovědnost za jednání v rámci výkonu funkce ve společenství vlastníků jednotek (dále také "SVJ") se týká všech volených orgánů a jejich členů. Mezi volené orgány patří nejen statutární orgány, tedy výbor či předseda společenství vlastníků, ale i další volené orgány SVJ, jako je např. kontrolní komise či jiná komise, revizor, kontrolor apod. Důsledkem porušení nebo neplnění povinností, jež souvisejí s výkonem funkcí orgánů SVJ, je vznik odpovědnosti těchto orgánů.

Jedná se zejména o následující případy:

1. Civilně právní odpovědnost podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též "OZ"), zejména:
   1. Porušení povinností řádného hospodáře podle § 159, jejímž důsledkem je:
      • - náhrada újmy – škody SVJ, (§ 159 odst. 1 OZ),
      • - ručení za takovou škodu poškozenému jako věřiteli (§ 159 odst. 3 OZ),

2) Poškození korporace, jejímž důsledkem je tzv. reflexní újma uplatňovaná členem SVJ (§ 213 OZ).

1. Civilně právní odpovědnost podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále též "InsZ". Vyplývá z něj přímá odpovědnost členů statutárního orgánu věřitelům za škodu způsobenou porušením povinnosti podat insolvenční návrh ve smyslu § 99 InsZ.

1. Trestně právní odpovědnost podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též "TZ"). Jedná se o nejzávažnější porušení povinností orgánů SVJ a jejich členů, jejímž důsledkem může být spáchání následujících trestných činů.

 NahoruAd A) Civilně právní odpovědnost podle § 159 odst. 1 OZ

Jak již bylo výše uvedeno, povinnost řádného hospodáře se vztahuje na všechny volené orgány, nikoli jen na statutární orgán, kterým je výbor či předseda společenství vlastníků.

Povinnost péče řádného hospodáře znamená, že řádný hospodář činí právní jednání týkající se korporace odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek.

Nepožaduje se, aby byl člen orgánu vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku.

Je zde ovšem zahrnuta i povinnost člena statutárního orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc. Rovněž sem spadá povinnost být informován o průběžných výsledcích hospodaření korporace. Patří sem zachování povinné mlčenlivosti, zejména pak dodržení obchodního tajemství, popř. i jiné zákonem stanovené nebo smluvně převzaté povinnosti mlčenlivosti, ale i zachování dobré pověsti právnické osoby a nevyzrazení jakýchkoli jiných neveřejných informací. Za závažné porušení povinností člena voleného orgánu lze považovat např. předání dokumentů obsahujících obchodní tajemství právnické osoby třetí, nepovolané osobě.

Člen voleného orgánu má rovněž povinnost informační, a to vůči členům korporace; jde přitom o jednu z jeho podstatných povinností. Její neplnění může vést k nástupu odpovědnosti za škodu tím vzniklou.

Náhrada újmy – škody, tedy soukromoprávní odpovědnost člena voleného orgánu je konstruována jako odpovědnost za porušení zákonných právních povinností při výkonu funkce ve smyslu § 2910 OZ, neboť právní poměr mezi právnickou osobou a členem voleného orgánu vzniká ze zákona dnem vzniku funkce člena voleného orgánu.

Ručení – Jestliže věřitel právnické osoby nemůže dosáhnout uspokojení svých pohledávek z majetku právnické osoby, pak člen voleného orgánu, který odpovídá právnické osobě za…