dnes je 12.12.2024

Input:

Úskalí v pojetí služeb

6.12.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6.24
Úskalí v pojetí služeb

Ing. Jiří Skuhra, CSc.

Služby spojené s bydlením jsou v části tzv. upravených služeb poplatné pravidlům, která stanoví jednak dva energetické zákony a jejich podzákonné normy a také účinný speciální zákon o službách č. 67/2013 Sb., který rozšířil svou konkrétní působnost o podzákonné normy, nejdříve o vyhlášku č. 372/2001 Sb. a později (od roku 2016) o vyhlášku č. 269/2015 Sb. Jak zákon o službách, tak jeho podzákonná norma dosud podstoupily dvě novely, a to spolu s novelami obou energetických zákonů.

Tímto způsobem se stala závazná pravidla pro poskytování a oceňování služeb místy těžko nepřehlednými a také nejednoznačnými, mj. také tím, že na zákonných ustanoveních k dané problematice se podílela dvě nezávislá ministerstva jako gestoři právních předpisů. Specifickým indikátorem souladu domácí legislativy je porovnání s unijním právem, které formou nařízení a směrnic1 je pro členské země závazné.

1. Služby se poskytují prostřednictvím technických zařízení. Jejich vymezení a užití je technickou a ekonomickou záležitostí, a to buď v právních předpisech, nebo prostřednictvím ČSN. Nedostupnost technických norem (jsou za úplatu) a tím i někdy opomíjený respekt k požadavkům na preventivní kontroly a revize technických zařízení nejsou ideálním řešením. Metrologické a vodárenské poznatky jsou doprovodným jevem.

2. Dalším problémem je nejednoznačně pojatý rozsah povinnosti zákonných předpisů vyvolaný stanovisky útvarů v ministerské gesci. Např. k dnes značně rozšířené v bytové výstavbě klasifikaci tepla v bytových předávacích stanicích (BSP). Teplárenská praxe rozlišuje odlišné tepelné charakteristiky provozu vytápěných budov, i když znění § 6 – odst. 1 ZOS v první větě toto nerespektuje2. Naproti tomu je požadováno respektovat povinnost "rozúčtovávat" náklady na vytápění a náklady na společnou přípravu teplé vody podle zjištění "stanovených měřidel" nebo podle indikace "zařízení", u teplé vody podle "vodoměrů na teplou vodu" bez možnosti odchýlení se od předepsaného postupu podle podzákonné normy k zákonu o službách. Tragickým dokladem "ustát" dotazy k výkladu zákonných úprav je:

a/ stanovisko zástupce dnes již zrušeného odborného pracoviště MMR, že podzákonný předpis k zákonu o službách se vztahuje jen na případy, kdy s ústředním vytápěním je poskytována centralizovaně i teplé voda3;

b/ stanovisko SEI u technického řešení dodávky tepla realizované prostřednictvím BPS se nejedná o centralizované poskytování teplé vody v domě. Povinnost osadit vodoměr na teplou vodu pro každý byt stanoví zákon u společné přípravy teplé vody v domě. V případě ohřevu teplé vody ve výměníku v BPS povinnost osazení vodoměru na TV není stanovena;

c/ výkladem energetického zákona k dodávce tepla do BPS je názor SEI, že hodnota dodávky platí absolutně, tedy v rozporu s pravidly zákona o službách, deklarující dílčí zjištění ve vytápěných prostorech prostřednictvím náměrů stanovených měřidel nebo zařízení pro rozúčtování nákladů platí v bytovém domě relativně (s poukazem, že mezi byty dochází k prostupu tepla).

3. Diskutovanou nejednoznačností je odlišné definování dnes frekventované funkce dálkového přenosu dat z měření nebo poměrového měření. Zákon o hospodaření energií přebírá definici z evropské směrnice, zákon o službách modifikuje tuto definici vzdáleností nad 250 m (zřejmě po zainteresovaném zásahu zájmových skupin). Tento rozdíl v pojetí je pouze dočasný do 1. 1. 2027. kdy uplatnění funkce dálkového přenosu dat bude všeobecnou povinností, a nelze spoléhat na to, že z této povinnosti se některá technická řešení vyviní.

4. Uvnitř pravidel ke službám podle zákona o službách a jeho podzákonné normy je řada přetrvávajících nepřesností nebo cíleně redukovaná vymezení parametrů (např. "referenční příjemce služeb", "spotřeba tepla" aj.), která nekorespondují s účinkem z hlediska praktického užití.

a/ V dosavadní podobě je rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody značně nepřehledné kvůli různým formátům dokladů s rozúčtováním a navýšením počtu povinných položek se stav ještě zhoršil (od 1. 1. 2023). Do § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. bylo vloženo devět požadavků. Některé požadované informace – informace o skladbě zdrojů energie a o ročních emisích skleníkových plynů (písm. h), informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů (písm. i) – a popis jednotlivých daní, poplatků a jiných peněžitých plnění vztahujících se k dodané tepelné energie (písm. j) jsou z pohledu příjemce služby naprosto nadbytečné a není důvod, proč by měly být součástí rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody. Je všeobecně známo, že není prakticky v silách poskytovatelů služby vyhotovit výstup (doklad) tak, aby neobsahoval nějaký drobný nedostatek. Což je ovšem důvodem k odmítnutí vyúčtování. A někteří příjemci služeb toho již využívají.

Nahrávám...
Nahrávám...