Vládou prošel Akční plán pro rozvoj nových technologií, zachytávání oxidu uhličitého pomůže snížit emise a průmyslově využívat uhlík. Ke snazší a rychlejší výstavbě solárních a větrných elektráren pomohou akcelerační zóny.
NahoruZachytávání oxidu uhličitého pomůže snížit emise a průmyslově využívat uhlík
Moderní technologie umožňují zachytit oxid uhličitý z průmyslových provozů a následně ho buď využít jako surovinu například v chemickém průmyslu nebo bezpečně a dlouhodobě uložit do geologických struktur. Pro budoucí využití této technologie Ministerstvo životního prostředí připravilo Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého. Dokument ve středu projednala vláda.
„Schválení Akčního plánu je prvním krokem na dlouhé cestě k využívání technologií CCUS. Tyto mohou být důležitým nástrojem pro snižování průmyslových emisí v sektorech, kde je obtížné dosáhnout nízkých emisí jinými prostředky. Jedná se nicméně o technologie, které jsou v současnosti ve světe převážně v pilotních fázích. Proto plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu. Jde nám o racionální posouzení všech možností, které český průmysl má,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Akční plán se zabývá jak možnostmi geologického ukládání CO₂ v České republice, tak i přepravou zachyceného CO₂ pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR. Materiál rovněž popisuje možnosti využití zachyceného CO₂ v rámci principů cirkulární ekonomiky, například při výrobě plastů, stavebních materiálů či syntetických paliv. Dokument dále zmiňuje potřebu podporovat i využívání materiálů s nižší emisní stopou, například zvýšením podílu dřeva ve stavebnictví nebo širším uplatněním recyklovaných stavebních materiálů. Takový přístup může významně snížit potřebu emisně a energeticky náročných primárních surovin.
Plán je strukturován do několika hlavních částí: nejprve analyzuje potřebu zachytávání CO₂ v jednotlivých průmyslových odvětvích v ČR a popisuje možnou poptávku po využití nebo ukládání tohoto plynu. Dokument následně detailně představuje dostupné technologie CCUS, jejich technické aspekty, ekonomické podmínky i environmentální a společenské souvislosti. Samostatně se věnuje také otázkám přepravy CO₂, včetně přeshraničních produktovodů.
Opatření Akčního plánu zahrnují například začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR a zajištění koordinace s dalšími státními politikami. Důležitým opatřením je rovněž posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂, především v oblastech Severního moře. Navržená opatření mají za cíl připravit potřebný legislativní rámec, zejména vytvoření vládního nařízení pro finanční zabezpečení provozu úložišť CO₂ a řešení povinností po jejich uzavření. V oblasti vědy a výzkumu se opatření zaměřují na potřebu detailního mapování potenciálních lokalit pro ukládání oxidu uhličitého, potřebu zachytávání pro jednotlivé druhy průmyslu či potřebu analýzy možností přepravní infrastruktury.
Implementaci opatření Akčního plánu zajistí Národní platforma CCUS, kterou bude koordinovat MŽP. Platforma spojí odborníky ze státní správy, průmyslových svazů a vědeckých institucí. Platforma bude nejen koordinovat realizaci opatření, ale také sloužit jako důležité fórum pro sdílení zkušeností, výměnu znalostí a odbornou diskuzi o dalším směřování a potenciálu technologií CCUS v ČR.
Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého
NahoruSnazší a rychlejší výstavba solárních a větrných elektráren
Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj schválila vláda zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nová legislativa přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu solárních a větrných elektráren, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, tzv. akceleračních zón. Díky zefektivnění schvalovacího procesu tyto zóny umožní rychlejší realizaci projektů. Vymezení oblastí bude probíhat na třech úrovních podle jejich významu a každá akcelerační zóna bude mít územní opatření, které stanoví podrobné podmínky a kritéria pro výstavbu.
„Česká republika potřebuje snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat svoji nezávislost na dovozu fosilních paliv. Proto musíme mimo jiné rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie. Akcelerační oblasti řeší potenciální střety výstavby obnovitelných zdrojů s ochranou přírody, kulturních památek, bezpečností státu, dopravní, energetické nebo telekomunikační infrastruktury. A to ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění větrných nebo solárních elektráren v konkrétním místě. Ministerstvo životního prostředí v souvislosti se zákonem také finalizuje konkrétní mapové podklady, na jejichž základě pak kraje a obce mohou vymezit na svém území samotné akcelerační zóny,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Jde o důležitý krok k posílení energetické bezpečnosti a k plnění našich klimatických závazků. Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory. Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí. Díky tomu budeme mít více energie z obnovitelných zdrojů a můžeme tak přispět ke snížení výdajů za elektřinu pro české domácnosti a firmy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) s tím, že na vytipování těchto zón a přípravě konkrétních projektů budou spolupracovat státní orgány, místní samosprávy a místní veřejnost.
Hlavní novinkou zákona je zavedení akceleračních oblastí, ve kterých budou projekty fotovoltaických a větrných elektráren schvalovány ve zjednodušeném režimu. V těchto zónách nebudou projekty splňující podmínky směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie mimo jiné podléhat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což významně urychlí celý proces. Neznamená to ale, že budou projekty schvalovány automaticky. Potenciální dopady větrných a solárních elektráren se budou posuzovat už ve fázi vymezování akceleračních oblastí na základě požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů, dále na základě biologického posouzení a komplexního hodnocení vlivů návrhů akceleračních oblastí na životní prostředí (tzv. SEA). V akceleračních oblastech bude možné povolovat nejen nové výrobny elektřiny, ale i související infrastrukturu, například připojení k distribuční a přenosové soustavě, systémy pro ukládání energie, dopravní a technickou infrastrukturu či opatření ke zmírnění dopadů na území, jako jsou hlukové bariéry.
Vymezení akceleračních oblastí bude probíhat na třech úrovních – místní význam bude stanoven v územních plánech obcí, nadmístní význam v zásadách územního rozvoje krajů a celostátní význam v územním rozvojovém plánu. Návrh legislativy určuje další úkoly pro jednotlivé subjekty, včetně gesčních resortů, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj.
„Vymezení oblasti v územních plánech, zásadách územního rozvoje a územním rozvojovém plánu bude znamenat, že se jedná i o plochu vhodnou pro výstavbu projektů pro využívání OZE, kde budou platit zjednodušující postupy při povolování výroben energie z OZE stavebním úřadem. Zároveň zákon u menších projektů fotovoltaických elektráren do 100kW stanoví nepřekročitelné lhůty pro povolení těchto projektů. Po jejich uplynutí se budou považovat za povolené. Tím jenom podtrhujeme důležitost rozvoje šetrných zdrojů energie pro Česko jak z pohledu životního prostředí, tak z pohledu cesty k větší energetické nezávislosti,” doplnil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
Výrobce elektřiny provozující větrnou elektrárnu bude platit poplatek 50 korun/MWh, ze kterého získá místní obec 98 % a zbytek správce, tedy například obecní úřad s rozšířenou působností. Tento poplatek byl stanoven na základě předpokládané doby využití elektrárny 2250 hodin za rok a částky 100 000 korun za instalovanou MW. Hlavním cílem je…