Poslanci v předloze upravili výjimky z pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Osobní údaje díky těmto výjimkám bude možné tak jako dosud zpracovávat tehdy, pokud to bude sloužit přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademické, umělecké či literární.
Výjimky se týkají například minimalizace poučovací a informační povinnosti pro média. Novináři nebudou muset žádat každého účastníka shromáždění či demonstrace o souhlas se zveřejněním jeho záběrů. Nebudou muset ani žádat řečníka o souhlas se zveřejněním jeho postojů či politické příslušnosti. Ani používání skryté kamery by v důvodných případech nemělo být sankcionováno.
Při uplatnění práva na výmaz nebo na opravu osobních údajů by se podle přijaté úpravy postupovalo tak jako nyní podle tiskového zákona nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Úprava zachovává právo na námitku proti zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů, pokud by žadatel konkrétně zdůvodnil, proč oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod převažuje nad zájmem na zpřístupnění nebo uveřejnění jeho údajů. Média by námitce měla vyhovět například tehdy, pokud by zveřejněné údaje nesouvisely s popisovaným tématem.
Nový zákon o zpracování osobních údajů (sněmovní tisk č. 139), který nyní dostane k projednání Senát, nahradí dosavadní zákon o ochraně osobních údajů. Dotkne se také fungování ÚOOÚ, který postupně přijde o své inspektory.
Sněmovna zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace
Sněmovna do Senátu pošle kompromisní návrh zákona o svobodném přístupu k informacím, č. 106/1999 Sb. (sněmovní tisk č. 50), podle něhož informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, "zejména zajištění práva na spravedlivý proces". Pokud by byla přijata vládní verze, lidé by nemohli dostat žádné informace o trestních řízeních ani v případech, jakým bylo železniční "neštěstí ve Studénce či stíhání významných politiků," uvedlvedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Další přijaté zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly "ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí". Úřady by tak podle kritiků mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU, například i informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Podle přijaté sněmovní verze by se ale zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí "významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí". Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.
Dolní komora rovněž novelou rozšířila pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů o možnost použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací. Stejnou pravomoc, kterou nyní mají jen soudy, mají získat rovněž nadřízené úřady.