Odpovědi Úřadu pro ochranu osobních údajů k provozování kamer a kamerových systémů a řešení sporů, kdy soused používá kameru nepřiměřeně.
NahoruK provozování kamer a kamerových systémů
Jakým základním pravidlům podléhá pořizování záběrů, ať již fotoaparátem či kamerou?
Na kamerové sledování i pořizování záběrů osob se v každém případě primárně vztahují ustanovení občanského zákoníku upravující podmínky ochrany soukromí, osobnosti a podoby člověka. V případě pořizování záznamu obydlí člověka jde o zásah do soukromí upravený v občanském zákoníku, který stanoví, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka
- narušit jeho soukromé prostory,
- sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam,
- využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou,
- takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
V případě jednání v rozporu s výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku se lze obrátit na soud s žalobou na ochranu osobnosti a domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Vždy je však nejdříve potřebné, pokusit se věc vyřešit jednáním s druhou stranou.
V případě tzv. „sousedských“ sporů může být problematické jednání posouzeno jako přestupek úmyslného narušení občanského soužití schválností, jehož projednání je v působnosti příslušného obecního úřadu.
Kdy podléhá provoz kamerového systému pravidlům pro zpracování osobních údajů?
Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů podléhající povinnostem podle obecného nařízení, pokud je
- automatizovaně prováděn záznam monitorovaného veřejného prostoru, nebo
- dochází k šíření obrazového nebo audiovizuálního signálu monitorovaného veřejného prostoru obsahujícího údaje využitelné k identifikaci fyzických osob, nebo
- jsou v kamerovém systému prováděny jakékoliv jiné operace s osobními údaji
Skutečnost, že v rámci kamerového systému nedochází k ukládání záznamů například na harddisk či jiné záznamové médium, tedy neznamená, že je takové zpracování osobních údajů skrze kamerové systémy mimo působnosti GDPR.
Údaje uchovávané v záznamovém zařízení nebo údaje šířené, ať obrazové či zvukové (tj. údaje, u kterých nedochází k jejich uchování na záznamovém médiu), jsou osobními údaji za předpokladu, že na jejich základě lze přímo či nepřímo identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Fyzická osoba je identifikovatelná, pokud ze snímku, na němž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména obličej) a na základě propojení rozpoznávacích znaků s dalšími disponibilními údaji je možná plná identifikace osoby. Osobní údaj pak tvoří ty identifikátory, které umožňují příslušnou osobu spojit s určitým, na snímku zachyceným, jednáním.
Ve kterých situacích je dovoleno provozování kamerového systému?
Zpracování osobních údajů provozováním kamerového systému je zákonné, pouze pokud je prováděno v odpovídajícím rozsahu v rámci některého z přípustných právních titulů zpracování osobních údajů uvedených v článku 6 GDPR. V praxi se jedná obvykle o
- zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného při výkonu veřejné služby; v těchto případech je třeba dbát ustanovení příslušného zákona nařizujícího, resp. upravujícího zvláštní podmínky kamerového sledování,
- zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce.
Jaká základní pravidla musí splňovat zpracování osobních údajů v rámci kamerového systému?
- Kamerové sledování nesmí nadměrně zasahovat do soukromí.
- Kamerový systém je možno použít zásadně v případě, kdy sledovaného účelu nelze účinně dosáhnout jinou cestou (např. lepším zabezpečením majetku).
- Je vyloučeno užití kamerového systému v prostorách určených k ryze soukromým úkonům (např. toalety, sprchy). Je ovšem možné řešení, kdy subjekt údajů má na výběr z alternativ. Např. lze monitorovat prostory šatny (skříněk) plaveckého stadionu za předpokladu, že je vymezen prostor pro převlékání, který není kamerami sledován.
- Je-li kamerový systém využíván na pracovišti, musí provoz kamer a využití záznamu být v souladu s pracovněprávními předpisy, zejména § 316 zákoníku práce.
- Je třeba předem jednoznačně stanovit účel provozování kamerového systému, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy pak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.
- Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů, nejde-li o pořizování záznamů policejním orgánem podle zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.
- Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním. Interní postupy a pravidla pro provoz kamerového systému a nakládání se záznamy je vhodné upravit např. v provozním řádu objektu či bezpečnostní směrnici. Správce je povinen dokumentovat veškeré případy porušení zabezpečení osobních údajů a řešit bezpečnostní incidenty.
- Subjekt údajů musí být o užití kamerového systému a o tom, kdo jej provozuje, v převážné většině případů vhodným způsobem informován (např. nápisem umístěným v monitorované místnosti). Správce musí umožnit výkon dalších práv subjektu údajů, zejména právo na další informace o zpracování osobních údajů a právo na námitku.
Mohu si kamerou chránit rodinný domek se zahradou nebo před domem parkující vozidlo?
Právní předpisy nebrání nároku každého občana chránit si nemovitost (včetně pozemku) kamerou. Musí však být splněny některé podmínky:
- Kamera musí být nastavena přiměřeně a adekvátně, tj. nastavena na sledování chráněné nemovitosti a nesmí nepřiměřeně zasahovat do soukromí druhých, zejména tím, že by byla nastavena do prostoru nemovitosti (včetně pozemku) souseda.
- Záběr kamery nesmí nepřiměřeně zasahovat ani veřejné prostranství v okolí nemovitosti (ulice, náměstí) nad rámec nezbytný pro identifikaci případného útočníka proti plášti budovy nebo oplocení soukromého pozemku.
- Monitorování veřejného prostranství ve větším rozsahu, které by již podléhalo povinnostem podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů, by bylo přípustné pouze výjimečně (např. opakované závažné útoky proti obydlí provozovatele kamery z veřejného prostranství).
Vhodně nastavenou kameru lze využít i k ochraně u nemovitosti zaparkovaného vozidla. V době, kdy zde vozidlo neparkuje, není důvod tento prostor monitorovat.
Na parkovišti obchodního centra byl na mém automobilu neznámou osobou poškozen blatník, správce kamer se brání „z důvodů GDPR“ poskytnutí záznamu z kamerového systému. Záznam…
dostupný obsah
