Od 1. července se podle nového stavebního zákona stavby rozdělují do čtyř základních kategorií. Každá z nich má svůj způsob projektování, povolování, provádění, kolaudace a odstraňování. A postupy se zásadně liší. Jde konkrétně o drobné, jednoduché, vyhrazené a tzv. ostatní stavby.
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) opět až praxe nadcházejících měsíců ukáže, zda nový systém skutečně vede ke zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení, a to bez negativních dopadů na kvalitu staveb a veřejný záměr.
Že se skutečnost zřejmě odchýlí od slibovaného maximálního zjednodušení dokumentace, avizoval Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) již v době projednávání legislativních změn. HZS v souladu s postojem ČKAIT od počátku zpochybňoval příliš zjednodušený obsah projektové dokumentace pro povolení záměru stavby. HZS proto na zjednodušenou projektovou dokumentaci v předstihu reagoval a na konci roku 2021 zavedl z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva čtyři kategorie staveb: 0, I, II, III. Výčet staveb v těchto kategoriích podle HZS se však zásadně odlišuje od čtyř skupin staveb podle nového stavebního zákona. „Je proto možné, že hasiči budou od stavebníka požadovat podle kategorie stavby podklady textové, výkresové i výpočtové, určující odpovídající požárně bezpečnostní řešení, a to už na úrovni zjednodušeného povolení záměru,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Nejistota kolem nového členění staveb panuje například u pozemních komunikací. Ty jsou totiž buď uvedeny ve výčtu vyhrazených staveb, anebo, pokud je tam stavebník nenajde, projektují se, povolují, provádějí i odstraňuji podle pravidel nového stavebního zákona platných pro ostatní stavby. A aby to bylo ještě „jednodušší“, pro vyhrazené stavby podle NSZ, jako jsou například dálnice I. třídy nebo železniční dráhy, platí, že se jejich příprava řídí také vlastním liniovým zákonem (č. 416/2009 Sb.). Podobných situací Inženýrská komora identifikovala více.
„Chtěli bychom věřit, že jde o cestu k rychlejšímu povolování staveb. Ale pro autorizované osoby a stavebníky budou mít novinky, minimálně do vyřešení všech nejasností, spíše opačný efekt: celková příprava záměrů bude zřejmě daleko delší a komplikovanější,“ konstatuje Ing. Michal Drahorád, člen Představenstva ČKAIT, podle nějž může v praxi způsobovat řadu problémů zejména negativně definovaná skupina ostatních staveb. Jejich výčet není v zákoně taxativně dán, pouze se dovozuje. Spadají sem totiž všechny stavby, které nejsou ve výčtu drobných, jednoduchých a vyhrazených staveb. Patří sem jak o něco větší zahradní stavby, tak stavby občanské vybavenosti, jako jsou školy, zdravotnická zařízení, bytové domy o třech a více nadzemních podlažích, administrativní budovy, průmyslové haly a některé dopravní stavby.
K nejzásadnějším změnám nových skupin staveb patří, že stavba pro bydlení již nemůže být drobná stavba. Platí to i pro výměnek nebo mobilheim umístěné na plochách rekreace určených takto územním plánem s prvky regulačního plánu, regulačním plánem či rozhodnutím o povolení záměru. Jako stavba pro bydlení na takto určených pozemcích zkrátka nebude povolen. Všechny stavby pro bydlení jsou nyní v kategorii jednoduchých staveb nebo ostatních staveb, a tedy vždy vyžadují povolení stavebního úřadu. Následnou kolaudaci vyžadují všechny rodinné a bytové domy s výjimkou „výměnku“ a některých změn dokončených staveb. Oproti starému stavebnímu zákonu, jehož poslední novela k 1. lednu 2018 zrušila povinnost kolaudace rodinných domů, se tedy povinnost správních řízení u stavebního úřadu opět rozšiřuje.
Pokud tedy bylo smyslem nového členění staveb do skupin zrychlení jejich přípravy a povolení, naplnilo se zřejmě jen u nejjednodušší skupiny staveb – drobných staveb. Zásadní je, že mezi ně nemůže patřit žádná stavba pro bydlení nebo až na jednu výjimku stavba pro rodinnou rekreaci. Příloha č. 1 nového stavebního zákona naopak vyjmenovává na čtyři desítky typů staveb, u kterých nebude vyžadováno stavební povolení, ani kolaudace. Drobné stavby však lze realizovat pouze v souladu s územním nebo regulačním plánem obce a případnými požadavky dalších právních předpisů. Patří mezi ně…
dostupný obsah
