16.10
Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti z vlastních zdrojů společnosti
Mgr. Markéta Káninská
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti je upraveno v ustanovení § 495 až 504 ZOK. Tento způsob zvýšení základního kapitálu se označuje rovněž jako nominální zvýšení základního kapitálu, neboť se de facto jedná pouze o účetní operaci, v rámci které se určitá suma peněz přesouvá z jednotlivých účtů vlastního kapitálu na účet základního kapitálu. Akcionáři žádné vlastní finanční prostředky do základního kapitálu společnosti nevkládají. Jedná se o častý způsob zvýšení základního kapitálu společnosti v případě, že má společnost dostatek volných finančních prostředků (např. dostatek finančních prostředků na účtu nerozděleného zisku z minulých let), v jehož důsledku dochází ke zvýšení kredibility společnosti.
NahoruZvýšení základního kapitálu jen pro akcionáře společnosti
Vzhledem k tomu, že nedochází k fyzickému vkladu finančních prostředků do základního kapitálu společnosti, je pro tento způsob zvýšení základního kapitálu charakteristické, že se na něm podílejí výlučně akcionáři společnosti, a to v poměru jmenovitých hodnot svých akcií, nikoli třetí osoby.
NahoruKdy je tento způsob zvýšení základního kapitálu přípustný?
Protože se jedná toliko o účetní operaci, bude nezbytné v prvním kroku zpracovat a schválit účetní závěrku (řádnou, mimořádnou nebo mezitímní). Bez schválené účetní závěrky nelze o zvýšení základního kapitálu vůbec rozhodnout. Nicméně nejedná se o jediný požadavek zákona. ZOK dále vyžaduje, aby taková účetní závěrka byla ověřena auditorem výrokem BEZ VÝHRAD a byla sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů neuplynulo více než šest měsíců.
Předpokládejme, že účetním obdobím akciové společnosti je kalendářní rok. Aby mohlo dojít k rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu na základě řádné účetní závěrky za rok 2013, je nutné, aby řádná účetní závěrka za rok 2013, zpracovaná z údajů ke dni 31. 12. 2013, byla auditorem ověřena bez výhrad a byla schválena kdykoli v období mezi 1. 1. 2014 a dnem předcházejícím rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, to však může být přijato nejpozději 30. 6. 2014. Pro zjednodušení si jednotlivé kroky ukážeme na časové ose.
NahoruKdo rozhoduje o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů?
Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů náleží primárně do působnosti valné hromady, resp. jediného akcionáře, který v souladu s § 12 ZOK vykonává působnost valné hromady.
Valná hromada je však oprávněna tuto působnost přenést na představenstvo (správní radu), nicméně pro takový postup jsou zákonem stanoveny následující předpoklady:
1) Předně je nutné, aby valná hromada nejprve rozhodla o pověření představenstva (správní rady) rozhodováním o zvýšení základního kapitálu společnosti. Toto rozhodnutí valné hromady může být nahrazenou výslovným zakotvením pověření ve stanovách společnosti. V takovém případě se rozhodnutí valné hromady o pověření představenstva (správní rady) nevyžaduje. Toto pověření nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a obsahuje také určení jmenovité hodnoty a druhu akcií, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, jejich formu a údaj o tom, zda budou vydány jako zaknihovaný cenný papír. V případě zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů rozhodnutím představenstva není obsahem pověření údaj dle § 511 odst. 2 písm. b) ZOK, tj. údaj o tom, který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce, neboť je to při tomto způsobu zvyšování základního kapitálu z logiky věci vyloučeno.
2) Představenstvo je při rozhodování o zvýšení základního kapitálu limitováno zákonnou maximální hranicí pro zvýšení základního kapitálu, neboť může zvýšit základní kapitál nejvýše o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření.
3) Představenstvo dále nemůže ke zvýšení základního kapitálu společnosti využít nerozděleného zisku, neboť rozhodování o naložení se ziskem společnosti (tedy i nerozděleným) náleží do výlučné působnosti valné hromady. Představenstvo společnosti tedy může rozhodovat o zvýšení základního kapitálu jen z jiných vlastních zdrojů společnosti.
4) Pověření je možné udělit nejdéle na dobu pěti let ode dne, kdy valná hromada o pověření rozhodne, a to i opakovaně.
NahoruLimity zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů
Na rozdíl od předešlého způsobu zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je zřejmé, že tento způsob zvýšení základního kapitálu bude mít své limity. Tyto limity jsou dány především výší vlastních zdrojů společnosti vykázaných v řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti. Ovšem nesmí se jednat o zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není možné měnit (např. finanční prostředky vázané ve zvláštním rezervním fondu tvořeném na vlastní akcie dle § 316 ZOK), neboť takové zdroje nelze ke zvýšení základního kapitálu vůbec použít.
Je-li podkladem pro rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu mezitímní účetní závěrka, není možné ke zvýšení základního kapitálu použít čistý zisk vykázaný v této účetní závěrce.
Zákonný vzorec limitu zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů je následující:
Nahoru
NahoruSvolání valné hromady rozhodující o zvýšení základního kapitálu
Prvním krokem zahajujícím proces zvýšení základního kapitálu je pozvánka na tuto valnou hromadu, která má akcionáře seznámit se záměrem společnosti zvýšit základní kapitál.
S příchodem ZOK se obecně zpřísnily požadavky na obsahové náležitosti pozvánky na valnou hromadu. Od 1. 1. 2014 musí totiž pozvánka na valnou hromadu vedle standardních údajů (těmito jsou obchodní firma a sídlo společnosti, místo, datum a hodina konání valné hromady, označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti, rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě a lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování.) obsahovat rovněž návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění. Proto se obsah pozvánky bude de facto krýt s obsahem rozhodnutí valné hromady.
Pozvánku na valnou hromadu s výše uvedeným obsahem je svolavatel (typicky představenstvo společnosti) povinen uveřejnit na internetových stránkách společnosti a současně zaslat každému akcionáři vlastnícímu akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů, případně v evidenci zaknihovaných cenných papírů či v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově, to vše ve lhůtě alespoň 30 dnů před konáním valné hromady. Má-li společnost akcionáře vlastnící akcie na majitele, platí, že k doručení pozvánky akcionáři dochází jejím uveřejněním na internetových stránkách společnosti.
NahoruUsnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů obsahuje:
a) částku, o kterou…
