dnes je 30.10.2024

Input:

Zánik a zrušení společného jmění manželů

12.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.13.3
Zánik a zrušení společného jmění manželů

JUDr. Jarmila Štefek, Mgr. Jan Horecký

Zánik společného jmění manželů je existenčně spojen se zánikem manželství. Společné jmění manželů zásadně zaniká zánikem manželství, a to bez ohledu na skutečnost, jakým způsobem k zániku manželství došlo (zda rozvodem či smrtí jednoho z manželů).

Ve výjimečných případech občanský zákoník připouští, aby k zániku společného jmění manželů došlo i za trvání manželství, a to pouze ze zákonem stanovených důvodů (například rozhodnutím soudu dle ust. § 724 NOZ), smluvně si zánik společného jmění manželů za trvání manželství dohodnout nelze (smluvně lze pouze zúžit společné jmění až na majetek a hodnoty tvořící obvyklé vybavení domácnosti).

Zákon zná následující případy, kdy zaniká společné jmění manželů ještě za trvání manželství:

  • Soudním výrokem o propadnutí majetku některého z manželů podle ustanovení § 52 odst. 1 písm. d) TZ. V případě, že soud vysloví v rozsudku tento trest, pak nabytím právní moci takového rozsudku zaniká společné jmění manželů. K zániku společného jmění manželů přitom dochází i v případě, že je soudem vysloven trest částečného propadnutí majetku.

  • Prohlášením konkurzu podle ustanovení § 268 IZ. Nový insolvenční zákon upravuje účinky prohlášení konkurzu na společné jmění manželů. Prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. V případě, že byl vznik společného jmění manželů vyhrazen ke dni zániku manželství, pak má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. Po prohlášení konkurzu se provede vypořádání společného jmění manželů. Insolvenční zákon dále stanoví některé další dopady prohlášení konkurzu na společné jmění manželů (včetně způsobu vypořádání společného jmění manželů) v ustanoveních § 269 až 276 IZ.

Vypořádání společného jmění manželů

V ideálním případě zaniká společné jmění manželů zánikem manželství. Věc však není až tak jednoduchá. Společné jmění ze zanikajícího manželství je nutné vypořádat. Je-li společné jmění manželů zrušeno, zanikne-li nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se vypořádání dosud společných povinností a práv manželů. V případě, že tedy dojde k zániku společného jmění manželů, provede se jeho vypořádání.

Vypořádáním se rozumí rozdělení společného jmění manželů (tedy jak majetku, tak i závazků, které do společného jmění spadaly v den jeho zániku) mezi manžely.

K vypořádání může dojít buď dohodou obou manželů, nebo, chybí-li dohoda, nebo není možné dohody v některých částech dosáhnout, proběhne na základě zákonných pravidel. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. Soud bude rozhodovat o vypořádání podle stavu, ke kterému nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění manželů.

Občanský zákoník stanoví v ust. § 742 NOZ pro určení výše podílu každého manžela ze společného jmění určité zásady:

  • podíly obou manželů na majetku, který patří do jejich společného jmění, jsou stejné,

  • každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. V praxi se v tomto případě hovoří o tzv. zápočtech, jejichž cílem je navrátit do společného jmění manželů to, co bylo v průběhu manželství z něho vynaloženo na výlučný majetek některého z manželů (např. jak bylo uvedeno shora, kdy si manželka ze společných prostředků zakoupila drahocenný kožich či šperky, které jsou svou povahou věci osobní potřeby a spadají tedy do jejího výlučného majetku). Realizace zápočtů bývá v praxi poměrně složitá, neboť způsob jejich výpočtu občanský zákoník neupravuje. Pokud některý z manželů žádá náhradu toho, co ze svého majetku vynaložil na společný majetek a uplynutím doby se hodnota věci snížila či zvýšila, pak je pro zápočet rozhodující částka určená v poměru, v jakém došlo ke snížení či zvýšení hodnoty věci. Aby soud přiznal takovou náhradu, musí o ni oprávněný manžel požádat, na rozdíl od případů, kdy byl vynaložen náklad ze společného jmění na výlučný majetek jednoho z manželů, kde soud uloží povinnost k náhradě i bez návrhu,

  • závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství, jsou manželé povinni splnit rovným dílem,

  • při vypořádání společného jmění manželů se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít rovněž v úvahu péči o děti a obstarávání společné domácnosti.

Výše uvedené zásady jsou aplikovány vždy, když vypořádání společného jmění manželů provádí soud. V případě, že se bývalí manželé na vypořádání svého jmění dohodnou, pak se od výše uvedených zásad mohou odchýlit a sjednat si vypořádání odlišně. Výjimkou je ust. § 742 odst. 1 písm. c) NOZ, které se neuplatní v řízení o pozůstalosti, ledaže by se manžel zůstavitele s dědici dohodl jinak. Znamená to, že v případě zániku manželství z důvodu smrti jednoho z manželů nemá nikdo právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. K této zásadě se v řízení o pozůstalosti nepřihlíží.

Způsoby vypořádání společného jmění manželů

K vypořádání společného jmění manželů může dojít třemi způsoby:

1. Dohodou bývalých manželů

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu, a to pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali.

V případě, že do společného jmění manželů náleží i nemovitost, nabývá tato dohoda účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. V takovém případě je dohoda vyhotovena v písemné podobě a opatřena úředně ověřenými podpisy manželů.

Občanský zákoník stanoví, že dohodou nesmí být dotčena práva věřitelů. Podle stávající soudní praxe v případě, že by některý z věřitelů byl dohodou dotčen na svých právech (dohoda by např. stanovila, že jeden z manželů získává celý majetek a druhý nezískává nic), pak věřitel může této dohodě v souladu s ustanovením § 737 NOZ u soudu žalovat určení, že je vůči němu vypořádání neúčinné.

2. Rozhodnutím soudu

V případě, že se bývalí manželé nedohodnou na vypořádání svého jmění, pak rozhodne na návrh některého z nich soud. Každý z bývalých manželů může ve

Nahrávám...
Nahrávám...