dnes je 22.12.2024

Input:

SVJ - vymezení základních práv a povinností při uplatňování DPH

28.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4.1
SVJ – vymezení základních práv a povinností při uplatňování DPH

Ing. Dagmar Fitříková

Zákon o DPH nestanoví pro SVJ jako právnickou osobu, která se zásadně odlišuje od právnických osob, které jsou v pozici běžných obchodních společností, zvláštní specifická pravidla pro uplatnění DPH, a proto je nutné pro zajištění správného postupu při uplatnění DPH u těchto subjektů vycházet z obecných ustanovení zákona v návaznosti na odlišnosti, kterými se SVJ jako právnická osoba vyznačuje.

Vymezení předmětu daně

Ustanovení § 2 ZDPH vymezuje okruh plnění, která jsou předmětem daně, a je klíčovým ustanovením zákona o DPH. Základním předpokladem pro rozhodování, zda je či není konkrétní transakce předmětem daně, je skutečnost, že zboží bylo fyzicky dodáno nebo služba poskytnuta apod. Předmětem daně ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) až d) ZDPH je:

  • - dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,
  • - poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,
  • - pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,
  • - nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani,
  • - dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Z hlediska věcného jsou předmětem daně při splnění zákonem stanovených podmínek dva typy plnění (§ 2 ZDPH). Daň z přidané hodnoty se podle právní úpravy uplatňuje na:

  • - zboží a
  • - služby za podmínek stanovených v ZDPH.

Do kategorie dodání zboží ve smyslu § 4 odst. 2 ZDPH patří podle současně platné právní úpravy dodání nemovité věci. S účinností do 31. 12. 2013 se jednalo o samostatnou kategorii ‒ převod nemovitosti.

Předmětem daně z přidané hodnoty mohou být pouze plnění, která mají charakter dodání zboží nebo poskytnutí služby, tzn. taková plnění, která splňují definice vymezené v § 13 a § 14 ZDPH. Skutečnost, že plátce uskuteční obchodní transakci, která má charakter dodání zboží nebo poskytnutí služby, ještě nemusí znamenat, že se jedná o plnění, které je předmětem DPH. Aby se skutečně jednalo o plnění, které je předmětem daně ve smyslu § 2 ZDPH, musejí být kromě toho, že se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby, splněny i všechny podmínky stanovené v § 2 odst. 1 ZDPH.

Práva a povinnosti SVJ jako neplátce DPH

Pokud je SVJ v postavení osoby povinné k dani, tedy že uskutečňuje ekonomickou činnost ve smyslu § 5 odst. 3 ZDPH a není dosud registrovaným plátcem daně, vztahují se na tuto osobu v omezené míře práva i povinnosti vyplývající z cit. zákona o DPH. Mezi základní povinnosti neplátce patří povinnost sledovat obrat pro účely registrace k DPH. Jediným právem, které má neplátce jako osoba povinná k dani, je právo registrovat se dobrovolně k DPH. Konkrétní postup při sledování obratu pro účely registrace SVJ jako plátce daně i postup při rozhodování SVJ v otázkách dobrovolné registrace DPH je řešen v textu určeném pro praktickou aplikaci ZDPH ‒ Sledování obratu rozhodného pro registraci SVJ k DPH).

Povinnosti identifikované osoby

Osoba povinná k dani, která není plátcem, se stává při splnění podmínek vymezených v § 6g až 6i ZDPH identifikovanou osobou. Identifikovaná osoba má z pohledu DPH pouze povinnosti, a to:

  • povinnost podat přihlášku k registraci do patnácti dnů ode dne, kdy se stala identifikovanou osobou (§ 97 ZDPH),

  • povinnost přiznat daň na výstupu v souvislosti s pořízením zboží z jiného členského státu nebo s přijetím služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (§ 108 odst. 2 a odst. 3 ZDPH),

  • povinnost podat daňové přiznání (§ 101 odst. 1 písm. a) s výjimku případu uvedeného v § 101 odst. 5 ZDPH),

  • povinnost podat souhrnné hlášení, pokud osoba povinná k dani uskuteční plnění vymezené v § 6i ZDPH (§ 102 odst. 2 ZDPH).

SVJ se jako osoba povinná k dani s největší pravděpodobností nebude dostávat do situací, kdy se stane identifikovanou osobou, ale nelze vyloučit, že výjimečně pořídí zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, nebo výjimečně přijme službu od osoby neusazené v tuzemsku ve smyslu § 4 odst. 1 písm. l) ZDPH a v důsledku toho se stane identifikovanou osobou. V tom případě musí SVJ respektovat povinnosti shrnuté ve výše uvedeném přehledu.

Práva a povinnosti SVJ jako plátce daně

Na rozdíl od SVJ-neplátce daně je SVJ-plátce daně povinen respektovat daleko širší okruh povinností vyplývajících ze zákona o DPH a má tímto zákonem vymezena práva, která může jako plátce daně uplatnit. Mezi základní povinnosti SVJ jako plátce daně patří povinnost přiznat a zaplatit DPH. Mezi základní práva SVJ jako plátce patří právo na uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu. Práva i povinnosti plátců daně v návaznosti na situace, do kterých se SVJ jako plátce daně v praxi může dostat, jsou podrobněji řešena v následujících podkapitolách.

Registrace k DPH z důvodů překročení obratu

Základním typem registrace je registrace z důvodů překročení obratu. Zákonem stanovený limit obratu činí 1 mil. Kč za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. SVJ, které je v postavení osoby povinné k dani a překročí za vymezené období limitní částku obratu (§ 6 odst. 1 ZDPH), je povinno podat přihlášku k registraci do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k překročení obratu došlo. Plátcem se v tomto případě SVJ stává od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k překročení obratu (§ 6 odst. 2 ZDPH), a to bez ohledu na skutečnost, zda splní registrační povinnost. ZDPH vymezuje kategorii plátců v návaznosti na důvody vedoucí k registraci v § 6 až § 6f ZDPH. Podle citovaných ustanovení se osoba povinná k dani stane plátcem buď z důvodů překročení limitu obratu vymezeného v § 6 odst. 1 ZDPH, nebo z jiných důvodů vymezených v § 6b až § 6f ZDPH. S přihlédnutím ke specifickému postavení SVJ a důvodům vedoucím k registraci, vymezeným v § 6b až § 6f ZDPH, se SVJ, které je v pozici osoby povinné k dani a není dosud registrováno k DPH, může stát plátcem buď z důvodu překročení limitu obratu podle § 6 odst. 1 ZDPH, nebo podle § 6f odst. 1 ZDPH na základě tzv. dobrovolné registrace k DPH (§ 94a odst. 1 ZDPH).

Pokud je SVJ v pozici osoby povinné k dani a rozhodne se pro dobrovolnou registraci k DPH, může podat podle § 94a odst. 1 ZDPH přihlášku k registraci kdykoli a plátcem daně je ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je SVJ registrováno k DPH.

V případě, že SVJ svého práva dobrovolně se registrovat k DPH využije, musí správci daně prokázat, že je v postavení osoby povinné k dani, tedy že uskutečňuje ekonomické činnosti (např. dodává jiným subjektům teplo z domovní kotelny nebo uskutečňuje jiné ekonomické činnosti vymezené v § 5 odst. 3 ZDPH).

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je podle § 99 ZDPH kalendářní měsíc, a to i pro bezprostředně následující kalendářní rok po registraci k DPH. Teprve po uplynutí druhého roku následujícího po roce, ve kterém byl plátce registrován, se plátce může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím v následujícím roce bude kalendářní čtvrtletí, pokud splní podmínky uvedené v § 99a odst. 1 ZDPH. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na základě žádosti plátce rozhodnout, že změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní lze provést i v roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byl plátce registrován k DPH. Podle § 99a odst. 3 ZDPH musí být předmětná žádost podána do 31. 10. v roce, ve kterém byl plátce registrován.

Forma podání daňového přiznání k DPH a dalších podání

SVJ je právnickou osobou a pro tyto osoby nestanoví zákon o DPH žádné výjimky, pokud se týče formy podání daňového přiznání k DPH a dalších podání vymezených v § 101a ZDPH. Podle § 101a odst. 1 a 2 ZDPH je plátce povinen podat elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně níže uvedená podání:

  • daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,

  • kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19 ZDPH.

Pouze elektronicky lze podat:

  • přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení,

  • přihlášku k registraci k DPH nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.

Upozornění na změnu

S účinností od 1. 1. 2021 se povinnost podat elektronicky ve stanovené struktuře a formátu zákonem vymezeneá podání vztahuje i na identifikované osoby.

Povinnost přiznat daň

Mezi základní povinnosti plátce daně patří povinnost přiznat daň na výstupu u uskutečněných zdanitelných plnění a zákonem vymezených přijatých zdanitelných plnění. Obecně platí, že povinnost přiznat daň je vázána na datum přijetí úplaty, pokud se jedná o úplatu na plnění dostatečně určité a přijatou před dnem uskutečnění zdanitelného plnění (§ 20a ZDPH) nebo na den uskutečnění zdanitelného plnění (§ 21 ZDPH).

Právo na uplatnění nároku na odpočet daně

Mezi základní práva plátce daně patří právo na uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu. SVJ jako registrovaný plátce daně má právo uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu přijatých zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, která použije v rámci své ekonomické činnosti. Nárok na odpočet daně je právem, nikoli povinností plátce daně. Pokud se SVJ jako plátce daně rozhodne právo na odpočet daně uplatnit, musí splnit všechny zákonné podmínky stanovené pro uplatnění nároku na odpočet daně v § 72 až 79 ZDPH.

Výše nároku na odpočet

Podle § 72 odst. 2 ZDPH má plátce nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pouze ve výši, v jaké měla být daň uplatněna podle zákona o DPH v platném znění. Úprava obsažená v § 73 odst. 6 ZDPH vymezuje dvě chybové situace, do kterých se plátce může v praxi při kontrole přijatých daňových dokladů dostat, a obsahuje i postup, který je plátce při uplatnění odpočtu daně v těchto případech povinen respektovat. Pokud částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu převyšuje částku daně, která má být uplatněna podle zákona o DPH v platném znění, je plátce podle § 73 odst. 6 ZDPH oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze ve výši odpovídající dani, která měla být správně uplatněna. Přitom není důležité, zda příčinou chybného výpočtu daně uvedené na daňovém dokladu je

Nahrávám...
Nahrávám...