dnes je 21.12.2024

Input:

SVJ a otázky týkající se registrace k DPH

29.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4.2.1
SVJ a otázky týkající se registrace k DPH

Ing. Dagmar Fitříková

Společenství vlastníků patří do kategorie specifických subjektů, které nevznikají za účelem podnikání. SVJ je právnická osoba, jejíž účel je vymezen zajišťováním správy domu a pozemku. Při naplňování svého účelu je SVJ způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Z úpravy obsažené v § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ") vyplývá, že společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo na podnikání jiných osob.

V ČR existuje téměř 63 tisíc společenství vlastníků, která spravují cca 1,5 milionu bytů. V rámci zajišťování správy domu a pozemku realizuje SVJ mj. i finančně náročné opravy a rekonstrukce objektů, ve kterých se jednotky vlastníků nacházejí. Tyto mnohdy poměrně vysoké finanční investice obsahují i příslušnou DPH a zcela logicky evokují otázky týkající se případného uplatnění nároku na odpočet daně, což je právo, kterým disponuje pouze plátce DPH. V této souvislosti je namístě řešení související otázky týkající se rozhodování, zda se má, resp. může, SVJ registrovat či neregistrovat k DPH. Ještě než k rozhodování ve věci registrace SVJ přistoupí, je nutné vyhodnotit skutečnost, zda je SVJ v postavení osoby povinné k dani, tj. zda uskutečňuje ekonomickou činnost ve smyslu zákona o DPH.

Být, či nebýt plátcem DPH?

Skutečnost, že společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo na podnikání jiných osob sama o sobě neznamená, že se SVJ nemůže stát dobrovolným plátcem DPH nebo tzv. plátem ze zákona z titulu překročení limitu obratu pro registraci. Práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o DPH" nebo "ZDPH") se na SVJ vztahují pouze v případě, pokud je v postavení osoby povinné k dani. V této souvislosti je důležité opakovaně připomenout, že zákon o DPH nestanoví pro SVJ, tj. právnickou osobu, která se zásadně odlišuje od osob, které jsou v pozici běžných podnikatelských subjektů, zvláštní specifická pravidla pro uplatnění DPH. Pro zajištění správného postupu při uplatnění DPH u SVJ je proto nutné vycházet z obecných principů upravených zákonem o DPH.

Registrace k DPH

S ohledem na specifické postavení SVJ a s přihlédnutím k zákonné restrikci výslovně vylučující způsobilost společenství vlastníků podnikat nebo se podílet na podnikání jiných osob, je namístě otázka, zda SVJ splňuje podmínky odpovídající postavení osoby povinné k dani ve smyslu zákona o DPH. Vyhodnocení této skutečnosti je klíčové pro posouzení související otázky, a to, zda se může SVJ dostat do pozice plátce daně z přidané hodnoty, a to buď na žádost, nebo z důvodu překročení limitu obratu pro povinnou registraci k DPH. Připomeňme si některé základní pojmy, které jsou pro odpovědi na tyto otázky důležité.

Vymezení vybraných pojmů pro účely DPH

Plátcem daně z přidané hodnoty se může stát pouze osoba povinná k dani. Z pohledu DPH, a to zejména v návaznosti na případnou registraci SVJ k dani z přidané hodnoty, je rozhodující, zda je SVJ v postavení osoby povinné k dani, resp. zda uskutečňuje ekonomickou činnost definovanou pro účely DPH. Úprava obsažená v ustanovení § 5 ZDPH, který vymezuje oba výše zmíněné pojmy, je velmi důležitá, protože vysvětluje některé klíčové pojmy, které zákon o DPH používá v § 2 pro účely vymezení předmětu daně. Jestliže dojde k nepochopení vymezení osoby povinné k dani nebo pojmu ekonomická činnost, je velmi pravděpodobné, že nebude správně vyhodnocen ani předmět daně. Dále je nutné si uvědomit, že správné vyhodnocení předmětu daně úzce souvisí i testováním obratu, a tedy i s otázkou případné registrace k DPH.

Osoba povinná k dani

Podle § 5 odst. 1 ZDPH se za osobu povinnou k dani považuje osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti ve smyslu § 5 odst. 3 ZDPH. Jak již bylo výše uvedeno, SVJ jako právnická osoba je v pozici osoby povinné k dani pouze v případě, že uskutečňuje ekonomické činnosti vymezené pro účely DPH v § 5 odst. 3 ZDPH. Pouze osoba povinná k dani se může stát plátcem daně se všemi souvisejícími právy a povinnostmi vyplývajícími z příslušných ustanovení zákona o DPH.

Ekonomická činnost a její účel

Ekonomická činnost je pro účely DPH definována v § 5 odst. 3 ZDPH. Z této definice vyplývá, že za ekonomickou činnost se považují níže uvedené činnosti, které mají charakter soustavné činnosti. Jedná se o tyto činnosti:

  • - činnosti výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně
  • - důlní a zemědělské činnosti, a dále
  • - výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu.

Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem pravidelného získávání příjmů.

Účelem či výsledkem ekonomické činnosti nemusí být vždy jen vytvoření zisku. Je však nezbytné, aby za takovou činnost byl pobírán příjem (nebo aby tak bylo mezi smluvními stranami sjednáno). Je-li činnost vykonávána bezúplatně, pak nejde o činnost, která je předmětem daně ve smyslu § 2 ZDPH.

Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není podle § 5 odst. 3 ZDPH činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Výklad MF ČR k vymezení ekonomické činnosti SVJ

Postoj Finanční správy ČR (dále jen FS ČR) k vymezení ekonomické činnosti SVJ, pokud se týče dodávek tepla z tzv. domovní kotelny, resp. kotelny ve vlastnictví SVJ, je prezentován v odpovědi na konkrétní dotaz z praxe SVJ ze dne 27. července 2010 (Uplatňování DPH u Společenství vlastníků jednotek), která je veřejně přístupná na webových stránkách Finanční správy ČR (dále jen FS ČR).

Dotaz SVJ: Jak se bude postupovat v případě uplatnění DPH při dodávce tepla Společenstvím společenstvím vlastníků jednotek, jestliže Společenství společenství zajišťuje na účet vlastníků jednotek kromě jiného i vytápění bytů prostřednictvím vlastní kotelny? Dodávka tepla není jednotlivým vlastníkům fakturována, ale je hrazena ze záloh na předpokládané náklady spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu a je prováděno pouze vyúčtování nákladů jednotlivým vlastníkům jednotek podle výše jejich podílu. Jedná se v tomto případě o ekonomickou činnost podle § 5 odst. 2 ZDPH spočívající v dodání zboží podle § 2 odst. 1 písm. a) ZDPH?

Odpověď MF ČR ze dne 27. 7. 2010: Podle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"), je předmětem daně, mimo jiné, dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, přičemž podle § 4 odst. 2 zákona o DPH se zbožím rozumí i teplo. Pokud tedy Společenství společenství vlastníků jednotek dodává teplo jiným subjektům, jsou tyto dodávky tepla bezesporu ekonomickou činností a současně i zdanitelným plněním ve smyslu zákona o DPH.
Od tohoto postupu je však třeba odlišit spotřebu tepla samotnými vlastníky jednotek, jejíž posouzení se odvíjí od vlastní podstaty Společenství společenství vlastníků jednotek, které je podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění p. p., stručně řečeno, sice právním subjektem ‒- právnickou osobou, ale se zvláštním charakterem, vzniká ze zákona, není vlastníkem domu a funguje pouze za účelem správy domu. Z uvedeného zákona, kterým byl vznik Společenství společenství vlastníků jednotek konstituován, je zřejmé, že není účelem ani záměrem zákona, aby při správě společného majetku vystupovalo Společenství společenství vlastníků jednotek vůči jednotlivým vlastníkům jednotek jako jejich obchodní partner. Z toho se odvozuje také posouzení spotřeby tepla jednotlivými vlastníky, neboť pokud je zdroj tepla (kotelna) v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek, je provozován přímo Společenstvím společenstvím těchto vlastníků jednotek a výhradně pro vlastní potřebu spoluvlastníků (dodávka tepla pro jednotku), nejde o dodání tepla, ale o spotřebu, která není předmětem daně. Vyúčtování nákladů prováděné pro jednotlivé vlastníky podle výše jejich podílu nelze totiž ztotožnit s fakturací za dodání tepla uskutečněné v rámci sjednaného obchodního vztahu.

Z vyjádření MF ČR ze dne 27. 10. 2010

Nahrávám...
Nahrávám...