Ing. Lenka Haráková, Ing. Marta Neplechová, CSc.
V předešlých kapitolách bylo uvedeno, že příspěvky na správu domu a pozemku jsou zpravidla předepisovány vlastníkům jako zálohové (zúčtovatelné) platby. Přesto je žádoucí stanovit výši těchto záloh dopředu (obvykle na kalendářní rok) tak, aby co nejvíce odpovídala potřebě SVJ – předpokládaným výdajům a nákladům na správu domu v daném roce a vytvoření potřebné rezervy do příštích let. Proto by SVJ mělo věnovat velkou pozornost sestavení rozpočtu předpokládaných nákladů a výdajů na správu domu, ze kterého, i s ohledem na výši očekávaných ostatních výnosů (např. bankovních úroků), následně odvodí výši příspěvků na správu. Význam rozpočtu zdůrazňuje i NOZ, když pravidla pro tvorbu rozpočtu jsou povinnou náležitostí stanov (§ 1200 odst. 2 písm. g) NOZ).
Východiskem pro tvorbu rozpočtu na příští rok je obvykle účetnictví předcházejícího roku. Proto je při tvorbě rozpočtu možné prvotně vycházet z členění nákladů podle jednotlivých účtových skupin v 5. účtové třídě:
-
materiál,
-
opravy a údržba dodavatelsky,
-
služby,
-
mzdové náklady,
-
zdravotní a sociální pojištění,
-
poplatky,
-
pojistné věcné,
-
úroky.
S ohledem na tvorbu předpisu příspěvku na správu je však zřejmě praktičtější seskupit náklady podle jejich účelu a zahrnout i výdaje, které nejsou nákladem (např. technické zhodnocení domu, úmor ze splátky úvěru), ale z příspěvků hrazeny budou:
Po případném odečtení předpokládaných jiných výnosů (úroky z bankovních účtů, dotace na úhradu úroků z úvěru apod.) od plánovaných nákladů a výdajů se získá částka, která je rozhodující pro stanovení souhrnu příspěvků na správu domu, které je třeba v daném období od vlastníků vybrat. Přitom lze ještě zohlednit další zdroje financování – nevyčerpané příspěvky či zisk z minulých let apod.
Rozděluje-li SVJ příspěvek na správu na krátkodobou provozní…