dnes je 21.12.2024

Input:

Rozdíl zúčtovacích období ve vyúčtování

10.7.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.10.1
Rozdíl zúčtovacích období ve vyúčtování

Ing. Božena Künzelová

Je v rámci vyúčtování služeb poskytovatelem služeb nutno zajistit mimořádnou fakturaci k 31. 12. u dodavatelů vody a elektřiny do společných prostor, je-li zúčtovacím obdobím kalendářní rok? Je možné celou fakturu přenést do vyúčtování vlastníkům, pokud dodavatel elektřiny provádí odečty např. v srpnu, dodavatelé vody a tepla v lednu, tedy k jinému termínu než k 31. 12.? Může být do vyúčtování vlastníkům jednotek zahrnuta právě tato jediná faktura bez ohledu na to, že fakticky pokrývá jiné období?

Otázky související s vyúčtováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty upravuje zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o službách").

Vyhláška č. 269/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je prováděcím právním předpisem k zákonu o službách a upravuje rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Pro účely zákona o službách zúčtovacím obdobím je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a vyúčtování služeb. Zúčtovací období může být maximálně dvanáctiměsíční a jeho počátek určuje poskytovatel služeb. Bude-li zúčtovací období stanoveno kratší než dvanáct měsíců, pak metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen "metodický pokyn") předpokládá, že s kratším zúčtovacím obdobím musejí souhlasit všichni příjemci služeb. Zároveň je možné, jak uvádí metodický pokyn, určit pro jednotlivé služby rozdílná zúčtovací období, případně rozdílnou délku zúčtovacího období; zákon této možnosti nebrání, ale v praxi se jeví jako velmi nepraktická a jako nejčastější zúčtovací období je obvykle stanoven kalendářní rok.

Vyúčtováním služeb se rozumí vyčíslení rozdílu mezi skutečnou výší nákladů na služby za jednotlivé služby, které na příjemce služeb připadly na základě rozúčtování celkových nákladů na služby, a úhrnem zaplacených záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období příjemcem služeb. Zákon o službách tedy stanoví, že poskytovatel služeb vždy příjemci služeb vyúčtuje skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za dané zúčtovací období. Základní náležitosti vyúčtování služeb stanoví přímo zákon o službách. Poskytovatel služeb musí ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby, přičemž náklady musejí být členěny podle poskytovaných služeb. Vyúčtování musí obsahovat všechny potřebné

Nahrávám...
Nahrávám...