7.2.2
Příjmy ze závislé činnosti související s SVJ
Ing. Zdeněk Morávek
NahoruPříjmy související s SVJ
V praxi je nejčastějším příjmem v souvislosti s SVJ odměna členům výboru SVJ za výkon jejich funkce. Tento příjem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) ZDP příjmem ze závislé činnosti a jako takový patří do dílčího základu daně podle § 6 ZDP. To zjednodušeně znamená, že se tento příjem zdaňuje jako standardní mzda a pro účely zdanění se SVJ považuje za zaměstnavatele a člen výboru SVJ za zaměstnance (viz § 6 odst. 2 ZDP). To platí i pro členy případných dalších orgánů SVJ – např. kontrolní komise (§ 1200 odst. 2 písm. d NOZ).
Poměrné časté ale zřejmě budou i další druhy příjmů spadající do dílčího základu daně podle § 6 ZDP, zejména příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, tj. příjmy z pracovně právního poměru. Bude se tedy jednat o příjmy plynoucí z pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
NahoruZáklad daně u závislé činnosti
Základem daně je u příjmů podle § 6 ZDP příjem ze závislé činnosti, zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Prakticky to znamená, že v současné době bude základ daně zvyšován o částku odpovídající pojistnému na sociální pojištění ve výši 25 % a na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Příjem se o pojistné bude samozřejmě zvyšovat tehdy, pokud se z tohoto příjmu sociální a zdravotní pojištění platí, a je tedy součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Znamená to, že propojení úpravy daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění ještě více nabývá na významu.
SVJ vyplatí zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti odměnu 8 000 Kč. Příjem z dohody o pracovní činnosti je součástí vyměřovacího základu na sociální i zdravotní pojištění, příjem bude na základ daně navýšen o sociální pojištění ve výši 25 %, tj. 2 000 Kč, a zdravotní pojištění ve výši 9 %, tj. 720 Kč, základ daně proto činní 10 720 Kč.
SVJ vyplácí členovi výboru odměnu za výkon této funkce ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tento příjem je součástí vyměřovacího základu na zdravotní i sociální pojištění. Základ daně proto bude činit 4 020 Kč, příjem bude navýšen o sociální pojištění ve výši 750 Kč, tj. 25 % z 3 000 Kč, a o zdravotní pojištění ve výši 270 Kč, tj. 9 % z 3 000 Kč.
SVJ vyplácí zaměstnanci na základě dohody o provedení práce odměnu ve výši 4 000 Kč. Od roku 2012 je sice tento příjem součástí vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění, ale pouze v případě, kdy tomuto zaměstnanci vzniká účast na nemocenském pojištění. A ta mu vzniká v tom měsíci, kdy je mu zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč. Základ daně proto bude 4 000 Kč, příjem se o pojištění navyšovat nebude.
NahoruProhlášení k dani
Způsob zdanění u zaměstnance závisí na skutečnosti, zda bylo, nebo nebylo podepsáno prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Pokud podepsáno bylo, postupuje se tak, že od vypočtené zálohy na daň se odečtou příslušné slevy na dani. Pokud podepsáno nebylo, rozhodující je právní vztah, na jehož základě je příjem vyplácen. Pokud se jedná o příjem z dohody o provedení práce, jehož úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, bude sražena daň zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (srážková daň), jak vyplývá z úpravy § 6 odst. 4 ZDP. Pokud bude tato částka překročena, nebo pokud se bude jednat o příjem, který neplyne z dohody o provedení práce, bude vypočtena záloha na daň, ovšem bez uplatnění slev na dani.
V praxi lze předpokládat, že příjmy plynoucí v souvislosti s SVJ budou spíše příjmy příležitostné či vedlejší, proto lze předpokládat, že převážná většina příjmů bude zdaněna jako příjmy bez podepsaného prohlášení k dani.
K tomu je ale nutné znovu zdůraznit, že zdanění srážkovou daní lze uplatnit pouze u příjmů plynoucích z dohody o provedení práce. Znamená to tedy, že např. u členů výboru SVJ takto postupovat nelze a těmto poplatníkům bude vždy sražena záloha na daň, nikoliv srážková daň.
SVJ uzavřelo s jedním z vlastníků dohodu o pracovní činnosti na provedení elektrorevizí. Tento zaměstnanec nepodepsal u SVJ prohlášení k dani a dosáhl na základě této dohody o pracovní činnosti v příslušném kalendářním měsíci příjem ve výši 4 700 Kč.
Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem z dohody o pracovní činnosti, srážkovou daň aplikovat nelze a bude sražena záloha na daň, ovšem bez snížení o příslušné slevy na dani.
Předsedovi výboru SVJ náleží měsíční odměna za výkon této funkce ve výši 3 000 Kč. Předseda nepodepsal u SVJ prohlášení k dani, protože jej podepsal ve svém "hlavním" zaměstnání.
Na tento typ příjmu aplikovat ustanovení § 6 odst. 4 ZDP nelze, bude tedy sražena záloha na daň, ovšem bez snížení o příslušné slevy na dani.
SVJ uzavřelo s jedním z vlastníků dohodu o provedení práce na úklidové a údržbářské práce. Tento zaměstnanec nepodepsal u SVJ prohlášení k dani a dosáhl na základě této dohody v příslušném kalendářním měsíci příjem ve výši 6 800,- Kč.
Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem plynoucí z dohody o provedení práce u zaměstnavatele, u kterého nebylo podepsáno prohlášení k dani, a tento příjem nepřesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000,- Kč, bude postupováno podle § 6 odst. 4 ZDP a z tohoto příjmu bude sražena srážková daň, nikoliv záloha na daň.
K problematice zdanění srážkovou daní je ale nutné doplnit, že v souladu s § 36 odst. 7 ZDP platí, že pokud zahrne poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Zaměstnanec se tedy může rozhodnout, že srážkovou daň u těchto příjmů uplatnit nechce a příjmy do základu daně zahrne touto formou.
NahoruPovinnost podat daňové přiznání
Velmi důležitou souvislostí s výše uvedeným je povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jak totiž vyplývá z § 38g odst. 2 ZDP, pokud má poplatník příjmy od dvou nebo více plátců současně (stačí i v jednom měsíci v roce) a oba plátci (zaměstnavatelé) srazí z těchto příjmů zálohu na daň (nikoliv srážkovou daň), potom je tento poplatník povinen za příslušné zdaňovací období podat daňové přiznání a není možné situaci řešit ročním zúčtováním záloh. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě členů výboru bude vždy sražena záloha na daň, protože u těchto příjmů nelze uplatnit postup podle § 6 odst. 4 ZDP, budou v řadě případů tito členové výboru povinni podávat daňové přiznání. Bude tomu tak tehdy, kdy člen výboru bude zaměstnanec a výkon funkce člena výboru bude jeho vedlejší činností. Obdobně bude postupováno i v případě…
