Úprava práv a povinností nájemce a pronajímatele, jakož i celá právní úprava nájmu, jsou podřízeny tomu, že nájemce je ve vztahu nájmu bytu považován i nadále za slabší stranu, která vyžaduje větší míru ochrany.
Větší míra ochrany nájemce se projevuje jednak v tom, že strany si nemohou ujednat nic, co by zkracovalo nájemcova práva, výslovně upravená zákonem (§ 2235 NOZ). V tomto ohledu jde např. o právo nájemce v bytě podnikat, nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro dům nebo byt, právo nájemce chovat v bytě zvíře za stanovených podmínek, právo nájemce přijmout další osobu do domácnosti za stanovených podmínek, právo nájemce dát byt do podnájmu v souladu se zákonnými…