Nález 57/1995 SbNU, sv.4, K rozhodování soudů ve správním soudnictví bez jednání

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 1. 1995 čj. 22 Ca 72/94-42 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Dne 6. 4. 1995 byla doručena Ústavnímu soudu včas podaná ústavní stížnost, doplněná podáním doručeným dne 10. 4. 1995, která směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo pro překážku věci rozsouzené zastaveno řízení ohledně pozemku p. č. 6752/25 v k. ú. P. a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu ohledně pozemků p. č. 6751 a zbytku p. č. 6752 v k. ú. P. o nepřiznání vlastnictví oprávněným osobám, tj. stěžovatelům. Podle učiněných právních závěrů existence objektu výstaviště Státního plemenářského podniku se sídlem v O. jako osoby povinné je ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, překážkou, která brání vydání jakéhokoliv pozemku nacházejícího se v jeho obvodu.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvádějí, že nesouhlasí se závěry učiněnými soudem a jeho rozhodnutí považují za porušující jejich práva a svobody zaručené v čl. 11 odst. 1, 2 a 4, čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Předně se domnívají, že krajský soud procesně pochybil, když rozhodl o opravném prostředku proti rozhodnutí okresního pozemkového úřadu. Odvolacím orgánem měl být, s ohledem na ustanovení § 13 písm. g) zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, Ústřední pozemkový úřad. Porušení rovnosti účastníků před soudem spatřují stěžovatelé v tom, že soud přiznal zvýšenou ochranu veřejnému zájmu oproti individuálním zájmům vlastníka věci, což je v daném případě v rozporu s čl. 11 odst. 2 a 4 Listiny. V závěru ústavní stížnosti žádají, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil. Při jednání dne 5. 10. 1995 pak právní zástupce stěžovatelů návrh na zrušení rozsudku soudu odůvodnil, s odvoláním na stanovisko Ústavního soudu, též tím, že byly porušeny zásady spravedlivého procesu, neboť soud neměl rozhodnout bez účasti stran a bez jednání, když podmínky § 250f o.s.ř. v této věci rozhodně dány nebyly.

Krajský soud v Ostravě jako účastník řízení ve svém vyjádření uvedl, že nepovažuje námitky stěžovatelů za důvodné. Předně uvedl, že nedošlo k procesnímu pochybení, neboť soud přezkoumával rozhodnutí pozemkového úřadu vydané podle § 9 odst. 4 zákona č.…