Nález 56/2001 SbNU, sv.22, K zastavení řízení o prohlášení konkursu na majetek navrhovatele (dlužníka)
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 22, nález č. 56
I. ÚS 654/99
K zastavení řízení o prohlášení konkursu na majetek navrhovatele (dlužníka)
Nejvyšší soud ve stanovisku Cpjn 19/98 (In: Sbírka soudních rozhodnutí 98, 7: 355) uvedl, že ustanovení odstavce 1 § 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, (ve znění před novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb.) poskytuje soudu možnost (nikoli povinnost) žádat úhradu zálohy po navrhovateli. Zákon zakotvuje povinnost navrhovatele zálohu na výzvu soudu zaplatit, nikoliv však povinnost soudu navrhovatele k úhradě zálohy vždy vyzvat.
Stejný názor vyslovil také Krajský soud v Ústí nad Labem v judikátu Rc 18/98 K 222/96 (In: Sbírka soudních rozhodnutí 98, 3: 154).
Ústavní soud nemá důvod - z ústavněprávního hlediska - zpochybňovat výklad provedený v uvedeném stanovisku Nejvyššího soudu a v uvedeném judikátu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Jejich závěry považuje za shodné s účelem a smyslem právní úpravy zálohy na náklady konkursu v ustanovení odstavců 1 a 2 § 5 zákona č. 328/1991 Sb. (a to i ve znění před novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb.).
Podle názoru Ústavního soudu uvedenému výkladu nasvědčuje i změna v odstavci 2 § 5 zákona č. 328/1991 Sb., ke které došlo právě uvedenou novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb. Podle jeho znění - „nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, může soud před prohlášením konkursu řízení zastavit; o tomto následku musí být navrhovatel poučen“ - případné zastavení řízení záleží na uvážení soudu. Ústavní soud považuje takto koncipované dispoziční oprávnění soudu za jednoznačné naplnění výše uvedeného účelu institutu zálohy na náklady konkursu a vedle toho za posílení právní jistoty a zajištění rovných podmínek všem věřitelům dlužníka.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. dubna 2001 sp. zn. I. ÚS 654/99 ve věci ústavní stížnosti T. S., s. r. o., proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 2. 11. 1999 sp. zn. 1 Ko 335/99 a proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze z 8. 9. 1999 sp. zn. 94 K 35/99, jimiž bylo zastaveno řízení o prohlášení konkursu na majetek stěžovatele.
I. Výrok
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 1999 č. j. 1 Ko 335/99-14 a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 8. 9. 1999 č. j. 94 K 35/99-7 se zrušují.
II. Odůvodnění
1. Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 8. 9. 1999 č. j. 94 K 35/99-7 bylo zastaveno řízení o prohlášení konkursu na majetek navrhovatele (dlužníka) T. S., s. r. o. V odůvodnění svého rozhodnutí Krajský obchodní soud v Praze uvedl, že usnesením ze dne 20. 7. 1999 č. j. 94 K 35/99-5 vyzval navrhovatele (dlužníka) k zaplacení zálohy na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Krajský obchodní soud prohlásil, že navrhovatel byl soudem poučen „o následku zastavení řízení podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání“ (poznámka: ve znění do 30. 4. 2000; dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“), pokud nebude uvedená záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena. Dále konstatoval, že jeho výzva byla právnímu zástupci…
