Nález 45/2008 SbNU, sv.48, K lidské důstojnosti jako základu řádu základních právK případu faráře Jana Šimsy, signatáře Charty 77, odsouzeného v roce 1978 za útok na veřejného činitele - příslušníka Státní bezpečnosti
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 45
II. ÚS 2268/07
K lidské důstojnosti jako základu řádu základních práv
K případu faráře Jana Šimsy, signatáře Charty 77, odsouzeného v roce 1978 za útok na veřejného činitele - příslušníka Státní bezpečnosti
Princip právního státu, v němž je obsažen i princip panství práva, vyžaduje naprostou dominanci práv v protikladu k vlivům uplatňovaným ze strany arbitrárně vykonávané moci. Tento princip vylučuje existenci libovůle a samozřejmě i prerogativ a vylučuje dokonce i široce koncipovaná oprávnění na straně orgánů exekutivy, plní-li funkce státní správy, jejíž součásti je i policie.
Předpokladem řádu v právním státu je státní monopol moci, která má sloužit při prosazování práva ochraně občanů a zajišťování jejich svobody. V právním státu legitimuje mocenský monopol toliko právem založená a právem omezená moc. Státní moc tak smí být vykonávána jen s respektem k limitům, které ve vztahu k ní představují základní práva a svobody jednotlivců.
Lidská důstojnost jako hodnota je ukotvena v samých základech celého řádu základních práv obsažených v ústavním pořádku. Je s ní spojen nárok každé osoby na respekt a uznání jako lidské bytosti, z něhož plyne zákaz činit z člověka pouhý objekt státní vůle anebo zákaz vystavení osoby takovému jednání, které zpochybňuje její kvalitu jako subjektu.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 29. února 2008 sp. zn. II. ÚS 2268/07 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Jana Šimsy proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007 sp. zn. 4 Tz 47/2007, jímž byla zamítnuta stížnost pro porušení zákona podaná ve prospěch stěžovatele ministrem spravedlnosti.
Výrok
I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2007 sp. zn. 4 Tz 47/2007 bylo porušeno základní právo stěžovatele garantované čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Toto rozhodnutí se proto ruší.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 8. 2007 se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť měl za to, že jím Nejvyšší soud porušil jeho základní právo garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“).
2. Ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a contrario), byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst.1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítané porušení svého práva na spravedlivý proces spatřuje zejména v tom, že Nejvyšší soud nedostál své přezkumné povinnosti podle § 267 odst. 3 trestního řádu (dále též jen „tr. řád“), a to hned v několika aspektech.
4. Dle názoru stěžovatele Nejvyšší soud dostatečně nepřezkoumal ze všech hledisek námitku nedostatku materiálního znaku podle § 3 odst.2 trestního zákona (dále též jen „tr. zák.“) pro trestný čin útoku na veřejného činitele podle §…
