Nález 40/2005 SbNU, sv.36, K rozhodování o vyklizení bytu bývalým nájemcem v civilním řízeníK trestnému činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 40

II. ÚS 413/04

K rozhodování o vyklizení bytu bývalým nájemcem v civilním řízení
K trestnému činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru

Otázka, zda, kdy a za jakých okolností je bývalý nájemce povinen vyklidit byt, je výsostně věcí občanskoprávní, a není nutné ani vhodné, aby do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím civilního soudu k vyklizení bytu ve věci zasahovaly orgány činné v trestním řízení. Pokud je vedeno civilní řízení o žalobě pronajímatele na vyklizení bývalého nájemce, pak do uplynutí lhůty stanovené soudem k vyklizení bytu nelze připustit, že by se bývalý nájemce (či jinak dříve k užívání bytu legitimovaná osoba) setrváváním v předmětném bytě dopouštěl trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a trestního zákona. Tento náhled na danou problematiku považuje Ústavní soud za zásadní i při vědomí možného zneužití shora uvedených občanskoprávních institutů ochrany práv bývalého nájemce.

Trestní právo má z podstaty práva ultima ratio místo pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv fyzických a právnických osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné. Ostatně judikatura obecných soudů vždy doposud řešila ve vztahu k naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a trestního zákona jen stav, kdy bývalému nájemci marně uplynula soudem stanovená lhůta k vyklizení bytu, anebo dokonce bylo již vedeno exekuční řízení (např. 5 Tz 29/99 in Sbírka soudních rozhodnutí, ročník 2000, č. 3, poř. č. 141).

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 3. března 2005 sp. zn. II. ÚS 413/04 ve věci ústavní stížnosti Ing. E. P. proti usnesení Městského soudu v Praze z 24. 2. 2004 sp. zn. 6 To 35/2004 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze 4. 12. 2003 sp. zn. 16 T 24/2003, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru a byl jí uložen peněžitý trest.