Nález 194/2001 SbNU, sv.24, K prominutí zmeškání lhůty
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 194
I. ÚS 396/01
K prominutí zmeškání lhůty
Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Podle čl. 90 Ústavy České republiky je pak soud povolán především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytoval ochranu právům. Podle čl. 95 Ústavy České republiky je soudce při svém rozhodování vázán zákonem. Se zřetelem na tyto ústavní principy bylo věcí krajského soudu, aby úkon účastníka řízení posoudil v souladu s § 58 odst. 1 občanského soudního řádu, aby se tedy zabýval pouze tím, zda měl účastník pro své zmeškání omluvitelný důvod a zda podal návrh na prominutí zmeškání lhůty spolu se zmeškaným úkonem v zákonné lhůtě 15 dnů; nebylo rozhodné, zda se tak stalo na počátku této lhůty či až v její polovině, neboť uvedená lhůta je v daném případě stanovena ve prospěch ochrany práv účastníka řízení, a její využití je proto v jeho procesní dispozici.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 5. prosince 2001 sp. zn. I. ÚS 396/01 ve věci ústavní stížnosti J. N. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 30. 3. 2001 sp. zn. 18 Co 96/2001, 18 Co 95/2001, jímž byla potvrzena usnesení Okresního soudu ve Svitavách o zamítnutí stěžovatelova návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu a o odmítnutí odporu proti uvedenému platebnímu rozkazu.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2001 sp. zn. 18 Co 96/2001, 18 Co 95/2001 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Usnesením ze dne 30. 3. 2001 sp. zn. 18 Co 96/2001, 18 Co 95/2001 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že se potvrzují usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 13. 12. 2000 č. j. 2 Ro 375/2000-39, kterým se zamítá stěžovatelův návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 10. 5. 2000 č. j. 2 Ro 375/2000-21a a usnesení téhož soudu ze dne 23. 6. 2000 č. j. 2 Ro 375/2000-28, kterým se odmítá stěžovatelův odpor proti uvedenému platebnímu rozkazu. Dále rozhodl, že stěžovatel je povinen nahradit žalobci - vedlejšímu účastníku náklady odvolacího řízení ve výši 650 Kč do 3 dnů. V odůvodnění tohoto usnesení krajský soud dovodil, že je třeba přihlédnout k delšímu období nečinnosti stěžovatele, který podal odpor spolu se žádostí o prominutí zmeškání lhůty až dne 13. 6. 2000, ačkoliv jeho nemoc skončila již dne 5. 6. 2000. Neučinil tak tedy bezodkladně, nýbrž s prodlením dalších sedmi dnů. Důvodná prý není ani námitka, že vyšší soudní úřednice, která o věci rozhodla, k tomu není kompetentní, neboť z § 58 odst. 1 a § 36 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) a dále z § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, v platném znění, vyplývá, že vyšší soudní úředník může provádět úkony soudu prvního stupně mj. v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu a v těchto případech i o opožděných odporech. Jestliže tedy zákon svěřuje vyšším soudním úředníkům rozhodování o opožděně podaných odporech, předpokládá, že do jejich pravomoci spadá v těchto věcech i rozhodování o prominutí lhůty k podání odporu.
Proti uvedenému usnesení…
