Nález 192/2008 SbNU, sv.51, K subjektivně určenému počátku běhu promlčecí lhůty v souvislosti s účinností nálezu Ústavního soudu

Výrok

I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2008 č. j. 13 Co 560/2007-60 bylo porušeno základní právo stěžovatele na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2008 č. j. 13 Co 560/2007-60 se zrušuje.

Odůvodnění

1. Stěžovatel v podané ústavní stížnosti napadl v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) a požadoval jeho zrušení. V návrhu uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „obvodní soud“) rozhodl dne 11. 9. 2007 rozsudkem č. j. 26 C 39/2007-41 na základě stěžovatelovy žaloby tak, že vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost k zaplacení požadované částky ve výši 9 417,60 Kč s příslušenstvím. Na základě odvolání vedlejšího účastníka městský soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl, když zohlednil důvodnost námitky promlčení, kterou uplatnil vedlejší účastník, a to pokud se týká subjektivní promlčecí lhůty, s konstatováním, že tato lhůta začala běžet dne 5. 5. 2006, s poukazem na § 122 odst. 2 občanského zákoníku. Stěžovatel tvrdí, že postupem městského soudu byla porušena jeho základní práva zaručená ústavním pořádkem, konkrétně práva kodifikovaná v čl. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 4 a 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), přičemž napadené rozhodnutí nectí zejména princip jednotného rozhodování, který musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. V další pasáži (č. III.) stěžovatel ocitoval dva úryvky z literárních pramenů týkajících se problematiky promlčení a posléze pokračoval v polemice s právním názorem městského soudu. Upozornil, že podle městského soudu bezdůvodné obohacení získané plněním bez právního důvodu vzniká již samotným přijetím tohoto plnění a tímto okamžikem začíná běžet…