Nález 154/2000 SbNU, sv.20, K bezdůvodnému obohacení získanému z užívání neoprávněné stavby

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 154

II. ÚS 325/2000

K bezdůvodnému obohacení získanému z užívání neoprávněné stavby

Pokud stavby byly zrealizovány již před uzavřením kupních smluv, tj. před okamžikem převodu pozemků do vlastnictví státu, neexistuje překážka k vydání pozemků. Oprávněným osobám se vydávají pouze pozemky a nikoli stavby na nich postavené.

Ustanovení § 135c občanského zákoníku řeší případy, kdy stavebník postaví na pozemku stavbu neoprávněně, tj. není-li k tomu z hlediska předpisů občanského práva oprávněn. Z hlediska občanskoprávního může zřídit občan stavbu především na základě práva vlastnického. Pokud tento předpoklad není splněn, jde z občanskoprávního hlediska o tzv. neoprávněnou stavbu. Podle § 135c občanského zákoníku se tedy rozhoduje o tom, zda má stavebníku vlastnictví ke stavbě zůstat nebo zda bude se stavbou naloženo jinak v případě, že stavebník - vlastník stavby - neměl potřebné občanskoprávní povolení.

Byla-li stavba postavena bez stavebního povolení, jde o tzv. „černou“ stavbu, která je sankcionována předpisy stavebního práva.

Byla-li věc vydána oprávněné osobě, vznikl státu majetkový prospěch plněním bez právního důvodu tím, že nadále užívá stavbu. Jsou-li předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. občanského zákoníku - obohacení určitého subjektu a tomu odpovídající újma druhého a dále jeho bezdůvodnost - naplněny, mohla být ustanovení § 451 a násl. občanského zákoníku rovněž použita, a žaloba o vydání bezdůvodného obohacení byla tedy opodstatněná.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 24. října 2000 sp. zn. II. ÚS 325/2000 ve věci ústavní stížnosti B. M. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 23. 2. 2000 sp. zn. 13 Co 879/99, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné z 24. 5. 1999 sp. zn. 17 C 5/95 ohledně zamítnutí stěžovatelova návrhu na zaplacení peněžitých částek včetně úroku z prodlení.