dnes je 7.11.2024

Input:

Nález 112/2007 SbNU, sv.46, K otázce závaznosti judikatury Nejvyššího souduK zásadě dvojinstančnosti občanského soudního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 46, nález č. 112

IV. ÚS 451/05

K otázce závaznosti judikatury Nejvyššího soudu
K zásadě dvojinstančnosti občanského soudního řízení

Projednávaná věc byla co do skutkových tvrzení a právního posouzení zcela podřaditelná pod rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež bylo publikováno ve veřejně dostupné sbírce rozhodnutí. Krajský soud v Ústí nad Labem však zaujal názor zcela odlišný, Nejvyšším soudem označený (byť v jiné věci) za právně nesprávný. Takový postup sám o sobě nutně by nemusil být protiústavní, neboť faktické precedenční účinky publikovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou v právním systému České republiky oslabeny potud, že právní názory v nich obsažené formálně nižší soudy nezavazují. Tím však není řečeno, že by judikatura Nejvyššího soudu neměla svoji normativní sílu. Je totiž sice právem nižšího soudu tyto judikatorní závěry (rozumí se samo sebou, že nikoliv závěry kasačního rozhodnutí v konkrétní věci) nerespektovat a odchýlením se od nich iniciovat jejich změnu, avšak taková iniciativa - má-li být ústavně konformní - nemůže se udát mimo rámec spravedlivého procesu. Chtěl-li odvolací soud v projednávané věci vskutku publikované právní názory Nejvyššího soudu pominout, bylo jeho povinností pečlivě v důvodech svého rozhodnutí vysvětlit, proč se s nimi neztotožňuje a proč považuje za nezbytné nahradit je právními názory novými. Přitom však bylo by jeho povinností uvážit, existují-li dostatečně silné důvody takový postup ospravedlňující (ktomu srov. nález sp. zn. IV. ÚS 613/06, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 45, nález č. 68). Ústavní soud připomíná, že již dříve judikoval (nález sp. zn. III. ÚS 470/97, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 16, nález č. 163), že bezdůvodné opomenutí rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít rysy jurisdikční libovůle. Vydáním rozhodnutí, jímž byla bez jakékoliv argumentace odmítnuta konsolidovaná judikatura, vybočil proto Krajský soud v Ústí nad Labem z rámce pravidel řádného a spravedlivého procesu ve smyslu čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 17. července 2007 sp. zn. IV. ÚS 451/05 ve věci ústavní stížnosti města Krupky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 5. 2005 č. j. 11 Co 879/2003-71, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba na zaplacení 10 650 Kč.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 5. 2005 č. j. 11 Co 879/2003-71 se ruší.

Odůvodnění

I.

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. 10. 2003 č. j. 18 C 37/2002-49, zamítající stěžovatelovu žalobu o zaplacení 10 650 Kč.

II.

2. Stěžovatel vytkl odvolacímu soudu, že nesprávně aplikoval normy hmotného a

Nahrávám...
Nahrávám...