dnes je 23.11.2024

Input:

Konsolidační balíček - možné změny z pohledu SVJ

4.8.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.9
Konsolidační balíček – možné změny z pohledu SVJ

Ing. Zdeněk Morávek

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tedy tzv. konsolidační nebo ozdravný balíček, tvoří nejvýznamnější část opatření ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustředí na ta témata, která vyžadují legislativní řešení ve formě změny zákona a která nejsou řešena v rámci samostatných projektů. Návrh zákona je souborem novel 63 zákonů, jedná se tedy o mimořádně rozsáhlý materiál.

Zákon byl v poslanecké sněmovně projednán v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 488, návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Pokračování projednávání se předpokládá v září.

Z pohledu SVJ mohou být důležité změny v dani z nemovitých věcí (zákon č. 338/192 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Je navrhováno zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu a zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace. Dále vláda navrhuje zavést sazbě daně tzv. státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 mld. Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně. Od roku 2025 dále vláda navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem. Tímto krokem se má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá (většina sazeb daně nevzrostla od roku 2010).

V zákoně o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upozorněme na návrh zrušit osvobození státní podpory fyzické osobě poskytovaného podle zákona upravujícího stavební spoření. Uvedené příjmy tak budou zdaňovány v režimu ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů, ve kterém se současně navrhuje úprava, v jejímž důsledku budou uvedené příjmy spadat do jednotlivého druhu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. q) zákona o daních z příjmů a budou osvobozené, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 000 Kč za zdaňovací období.

Dále se navrhuje zrušit osvobození kurzového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně s tím, že se bude jednat o příjem zdaňovaný v režimu ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů a opět bude platit, že se bude jednat o jednotlivý druh příjmu s případným osvobozením do částky 50 000 Kč, jako je uvedeno výše u podpory ze stavebního spoření.

I z pohledu SVJ je důležitá změna ve zdanění příjmů ze závislé činnosti bez podepsaného prohlášení k dani, tedy úprava § 6 odst. 4 zákona, a to v případě dohod o provedení práce. Podle stávající právní úpravy jsou příjmy plynoucí na základě dohod o provedení práce samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud jejich úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů nebo nevyužil postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů.

Vzhledem k tomu, že v rámci návrhu zákona v ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění dochází k úpravě částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce na nemocenském pojištění, navrhuje se provést odpovídající úpravu i v ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) ZDP. Částka rozhodná pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění nově nebude v zákoně o nemocenském pojištění stanovena pevnou částkou, nýbrž bude představovat procentuální část průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Nově se tak stanovují dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

  • první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a

  • druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP, 

  • u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. 

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Tímto opatřením by se měla

Nahrávám...
Nahrávám...