dnes je 7.11.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 621

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.5.3.1.1.11.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 621

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Stejně jako pro právo na náhradu škody stanoví NOZ dvojí promlčecí lhůtu rovněž pro právo na vydání bezdůvodného obohacení. Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá a počíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení. Objektivní promlčecí lhůtu pak stanoví § 638 NOZ, podle kterého se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, a pokud bylo bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, pak se právo na jeho vydání promlčí nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

Příklad


Pan Novák poskytl panu Novotnému zálohu na zaplacení kupní ceny za pozemek. Pan Novotný následně ale od prodeje ustoupil a oznámil panu Novákovi, že pozemek neprodá. Tímto dnem odpadl právní důvod pro poskytnutí zálohy a současně pan Novák ví o tom, že vzniklo bezdůvodné obohacení a že je pan Novotný povinen poskytnutou zálohu vrátit. Ode dne následujícího tedy počíná běžet promlčecí lhůta pro vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnuté záloze.
Podle § 2991 odst. 2 NOZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Judikát


Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2758/2006 ze dne 14. 8. 2007

Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se tedy vyžaduje skutečná (prokázaná) vědomost oprávněného o vzniku bezdůvodného obohacení a o osobě obohaceného; nepostačuje tedy, že měl možnost se potřebné skutečnosti dozvědět již dříve (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2581/98).

Je však třeba vycházet z toho, že o bezdůvodném obohacení se oprávněný dozví, jakmile zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik bezdůvodného obohacení, a kdo se na jeho úkor obohatil. Ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 ObčZ se o vzniku bezdůvodného obohacení dozví tehdy, když má k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu o vydání plnění z bezdůvodného obohacení, tj. když nabyl vědomost o rozsahu bezdůvodného obohacení a o osobě obohaceného, přičemž není rozhodné, že již dříve měl možnost se

Nahrávám...
Nahrávám...