dnes je 7.11.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 610

13.7.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.5.3.1.1.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 610

JUDr. Vladimíra Knoblochová

K odst. 1

Vznést námitku promlčení není povinností dlužníka a je pouze na něm, zda tak učiní. Pokud tak učiní, pak nemůže být věřiteli promlčené právo přiznáno. Uplatněním námitky promlčení dochází k zániku tzv. nároku (tedy vynutitelnosti práva). Dlužník ale nemusí námitku promlčení v soudním řízení vůbec vznést (např. si ani není vědom toho, že jeho právo je promlčené) a v takovém případě soud věřiteli jeho nárok přizná a dlužník je povinen svůj závazek vůči věřiteli splnit, a to i přesto, že promlčecí lhůta k uplatnění práva již uplynula. K tomu je třeba zdůraznit skutečnost, že soudy nikdy nepoučují účastníky o otázkách hmotného práva, pouze o procesních právech a povinnostech účastníků. Soud tedy nesmí v řízení dlužníka upozornit na to, že jeho právo je promlčeno, k promlčení nepřihlíží z úřední povinnosti a ani je z úřední povinnosti nezkoumá.

Jak vyplývá z výše uvedeného, k tomu, aby promlčení mělo za následek zánik nároku, je třeba, aby nastaly tyto skutečnosti:

  • musí marně uplynout promlčecí lhůta stanovená NOZ,

  • dlužník musí u soudu uplatnit tzv. námitku promlčení.


I poté, co nárok v důsledku výše uvedeného postupu zanikne, právo existuje dále jako tzv. právo naturální. Dlužník tedy může i poté, co se právo promlčí, svůj závazek vůči věřiteli splnit, a to i např. poté, co soud vydal pravomocný rozsudek, kterým v důsledku námitky promlčení byla věřitelova žaloba zamítnuta. Dlužník v takovém případě plní po právu a nemůže se domáhat vrácení toho, co splnil z titulu bezdůvodného obohacení, neboť plnil to, co dlužil.

Práva uplatnit námitku promlčení není možné se předem vzdát. Pokud by si strany takové ujednání sjednaly (např. by se dlužník zavázal, že nevznese námitku promlčení proti věřiteli), pak se k němu nebude přihlížet a uplatní se zákonná úprava.

V soudní praxi bylo řešeno, zda lze námitku promlčení vznést i v odvolacím řízení. Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že i když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti (uplynutí promlčecí doby), neuplatňuje samostatnou námitkou promlčení takové skutečnosti, které by byl povinen uvést v rámci své povinnosti tvrzení, nýbrž uplatňuje pouze své oprávnění dovolat se promlčení. Oprávnění dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, tj. lze ji uplatnit kdykoliv v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí o věci samé, tedy i v rámci odvolacího řízení

Judikát


Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 539/2008

Výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku může být shledán v rozporu s ustanovením § 3 odst. 1 ObčZ, byl-li toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu. Jednalo by se tak sice o výkon práva, který je formálně se zákonem v souladu, avšak šlo by o výraz zneužití (označovaného rovněž jako šikana) tohoto

Nahrávám...
Nahrávám...