Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2602

Toto ustanovení navazuje na § 2597, který upravuje opatření věci k provádění díla objednatelem, na § 2598, který stanoví, že objednatel nese nebezpečí škody na věci, kterou opatřil k provedení díla, dokud trvá jeho vlastnické právo k věci, a na § 2599, který stanoví, kdy objednatel nabývá vlastnické právo k předmětu díla.

K rozlišení čtyř situací podle dvou kritérií, kterými jsou osoba, jež nabyla zpracováním vlastnické právo k věci (zhotovitel nebo objednatel), a zda zhotovitel odpovídá za důvod, ze kterého se zmaří dílo, viz komentář k § 2600.

Zmařením díla je nutné rozumět stav, kdy zhotovitel již nemůže dílo provést, tedy dílo dokončit a předat ho objednateli.

Zhotovitel odpovídá za důvod, ze kterého se zmaří dílo, nejen tehdy, když zhotovitel zaviní vznik důvodu, který zmaří dílo (způsobí, že důvod nastane), nýbrž také tehdy, jestliže bude ujednáno, že za předmětný důvod nese odpovědnost zhotovitel. Odpovědnost totiž není sekundárním následkem porušení primární povinnosti, nýbrž v tomto konkrétním případě odpovědností za to, zda konkrétní důvod nastal. Ze strany zhotovitele vůbec nemusí dojít k porušení povinnosti. Aby však zhotovitel nesl odpovědnost i za důvody, které nezpůsobí, musí být toto mezi stranami ujednáno.

NOZ stanoví jako důsledek právo objednatele zvolit si, zda:

1. bude požadovat vydání věci vzniklé zpracováním,

2. odmítne věc vzniklou zpracováním a bude požadovat náhradu svých věcí použitých ke zpracování.

V ustanovení je použita spojka "anebo“, které předchází čárka. To znamená, že tato spojka je použita ve smyslu vylučovacím, a proto objednatel nemůže požadovat obě varianty současně. Neslučitelnost obou variant vyplývá také ze znění druhé varianty, která je negací první varianty (objednatel odmítá věc).

V odstavci 2 jsou stanoveny další důsledky spojené s první nebo druhou variantou. Pokud objednatel zvolí první variantu (požaduje vydání věci vzniklé zpracováním), vzniká zhotoviteli právo, aby mu objednatel vydal bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení je upraveno v § 2991 až § 3014. Bezdůvodným obohacením je obohacení bez spravedlivého důvodu (jedná se tedy o užší kategorii, než je obohacení bez právního důvodu). Bezdůvodné obohacení objednatele může spočívat v tom, že věc vzniklá zpracováním má větší hodnotu než věc, kterou objednatel předal zhotoviteli k provedení díla a která byla použita při zpracování.

Pokud objednatel zvolí druhou variantu (odmítne věc vzniklou zpracováním a požaduje náhradu svých věcí použitých ke zpracování), upravuje odstavec 2 dvě…