Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1679

 Nahoru[Jednání mimo rozsah prosté správy]

Správce pozůstalosti je primárně povinen k prosté správě a k jednáním, která mají zamezit vzniku škody na pozůstalosti nebo udržet či zvýšit hodnotu spravované pozůstalosti nebo její části.

Doklady správce pozůstalosti

Instituce, se kterými správce jedná, jsou oprávněny žádat předložení listin osvědčujících funkci správce.

Správce, jehož ustanovil sám zůstavitel pořízením pro případ smrti, bude mít k dispozici potvrzení z Evidence pořízení pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky, které mu na žádost vyhotoví soudní komisař nahlédnutím a výpisem z evidence. Dále bude mít pravděpodobně stejnopis pořízení pro případ smrti, ve kterém jej zůstavitel správou pozůstalosti pověřuje.

Správce jmenovaný soudem bude mít k dispozici stejnopis pravomocného usnesení soudu o tom, že je jmenován správcem pozůstalosti.

Pokud by správu pozůstalosti prováděl dědic, měl by mít k dispozici potvrzení o tom, že je dědicem zůstavitele. Toto potvrzení mu na žádost vydá soudní komisař poté, co bude najisto stanoven okruh dědiců. Dále by mohl disponovat také pověřením od ostatních dědiců o tom, jaká jednání smí vykonat.

Jednání správce

V době, kdy je ustanoven či jmenován správce, má tento na starost veškeré záležitosti týkající se pozůstalosti a měl by jednat nejen podle pokynů, které dostal od zůstavitele, pokud takové pokyny existují, ale také v souladu se zájmy dědiců. Správce smí vykonávat správu prostou, jednání nad rozsah prosté správy mají speciální režim, třetím typem jednání je vykonávání vlastnického práva, které správci není umožněno.

V rámci prosté správy jedná správce zcela samostatně, neboť plní úlohu jemu svěřenou zůstavitelem či zákonem. Je-li potřeba prostou správu překročit a učinit jednání nad její rámec, dostává se správce pozůstalosti do roviny jednání, se kterou musí seznamovat dědice, vyžadovat jejich stanoviska a souhlasy, případně požádat o intervenci soud.

Je-li správce v situaci, ve které musí učinit zásadní rozhodnutí týkající se správy (přesahující rozsah správy prosté), aby udržel a zachoval pozůstalost, umožňuje mu zákon taktéž zcizit část pozůstalosti nebo ji použít jako jistotu. Jedná se o vykročení z rámce prosté správy, nicméně nikoli neúčelně. Primárním cílem je pozůstalost ochraňovat a udržovat, tj. zajistit její prospěch a případně výnos.