Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 156

[Rozhodování kolektivního orgánu]

K odst. 1

Komentované ustanovení se vztahuje pouze ke kolektivním orgánům právnických osob, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto orgány ustavovány, tedy zda volbou, jmenováním či jiným způsobem povolání nebo zda jsou ustavovány přímo zákonem. Komentované ustanovení se tak vztahuje i na nejvyšší orgány právnické osoby, tedy valné hromady, členské schůze, shromáždění členů apod. Kolektivní orgánem je třeba rozumět takový orgán společnosti, který má více než jednoho člena. Blíže ke kolektivním a individuálním orgánům viz komentář k § 152 odst. 1.

Komentované ustanovení je obecným ustanovením, které může být modifikováno speciální úpravou uvedenou u jednotlivých typů právnických osob, respektive může dojít k modifikaci i podle odstavce 2 komentovaného ustanovení. Některé orgány mohou být orgány jak kolektivními, tak také individuálními. Například jednočlenné představenstvo akciové společnosti je orgánem individuálním, vícečlenné představenstvo orgánem kolektivním. Jednatelé společnosti s ručením omezeným mohou podle § 44 odst. 5 ZOK tvořit orgán kolektivní, pokud tak stanoví společenská smlouva. Jinak je každý z jednatelů orgánem individuálním.

Rozhodování ve sboru; usnášeníschopnost

Pokud tedy rozhoduje kolektivní orgán o záležitostech právnické osoby, rozhoduje ve sboru. K tomu, aby byl kolektivní orgán schopný usnášení, tedy k tomu, aby byl schopen přijímat rozhodnutí, musí být při rozhodování přítomna alespoň většina jeho členů. Přímá fyzická účast členů na rozhodování však nemusí být nezbytně nutná. Postačí i takzvaná jiná účast. Tu je však vždy třeba rozlišovat od hlasování per rollam (tedy oběžníkem), jež může být v souladu s § 158 odst. 2 umožněno zakladatelským právním jednáním. Zasedání orgánu při tzv. jiné účasti jeho členů se musí konat opravdu za účasti těchto členů. Ti mohou být totiž účastni i pomocí technických prostředků, např. prostřednictvím videokonference. Zvláštní případ jiné účasti na zasedání je pak uveden v § 159 odst. 2, kdy člen voleného orgánu může pro jednotlivý případ zmocnit jiného člena tohoto orgánu, aby za něj hlasoval. Pak se jedná o běžné zasedání orgánu konané prostřednictvím technických prostředků. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby rozhodování kolektivního orgánu je zejména v tom, že při zasedání se potřebné kvorum pro přijetí rozhodnutí kolektivního orgánu počítá z přítomných hlasů členů orgánu (pokud zakladatelské právní jednání nebo zvláštní právní úprava nestanoví jinak), přičemž přítomnými členy orgánu jsou i ti členové, kteří se zasedání účastní jinak. Při rozhodování per rollam se potřebné kvorum pro přijetí rozhodnutí počítá vždy ze všech členů orgánu.

Zakladatelské právní jednání by mělo stanovit bližší podmínky pro jinou účast členů voleného orgánu na zasedání. V zásadě by ale měla být tato jiná účast umožněna, respektive její vyloučení by mělo být možné pouze u některých typů hlasování (např. představenstvo bude jednat o záležitostech, které…