Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1151

 Nahoru [Rozdělení panující věci, jíž prospívá věcné břemeno]

Ustanovení § 1151 je – stejně jako předchozí § 1150 – aplikovatelné při vypořádání spoluvlastnictví dohodou i rozhodnutím soudu. Vztahuje se k likvidaci spoluvlastnického vztahu rozdělením panující věci, tzn. věci, jíž prospívá věcné břemeno in rem. Naopak v ustanovení § 1152 je pak upraveno rozdělení věci zatížené věcným břemenem. Toto ustanovení se obdobně použije též pro oddělení ze spoluvlastnictví podle ustanovení § 1140 odst. 2 (srov. ustanovení § 10).

Předchozí právní úprava (OZ) obdobné ustanovení neobsahovala. Zákonodárce se zde pravděpodobně inspiroval úpravou historickou (srov. ustanovení § 844 císařského patentu č. 946/1811 Sb. z. s., obecného zákoníku občanského). Dobová judikatura tehdy dovozovala, že při rozdělení panujícího pozemku zůstává každá jeho oddělená část oprávněnou k výkonu služebnosti za podmínky, že rozdělením nenastalo nadměrné zatížení služebného statku, s nímž strany při zřizování služebnosti nepočítaly ani počítat nemohly (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 15. 2. 1930, sp. zn. Rv II 314/29).

Současná úprava v ustanovení § 1151 evidentně vychází ze stejné teze. Rozdělením panující věci tedy nezaniká věcné břemeno, toto zpravidla trvá nadále ve vztahu k nově vzniklým věcem, avšak nesmí být rozšířeno nebo se stát obtížnějším. Jinými slovy, rozdělením věci v zásadě vznikne tolik věcných břemen, kolik je nových věcí.

Panující věc

Panující věcí, jíž je věcné břemeno na prospěch. může být věc nemovitá (typicky) i movitá, což bude spíše teoretickou než v praxi běžně využívanou možností. Po rozdělení společné panující věci trvá věcné břemeno zásadně ve vztahu ke všem nově vzniklým věcem nadále, pouze nesmí být rozšířeno či se stát obtíženějším.

O rozšíření by se jednalo například v situaci, kdy v době trvání spoluvlastnictví bylo věcné břemeno využíváno pouze některým spoluvlastníkem, avšak po rozdělení a vzniku nových samostatných věcí by bylo využíváno všemi vlastníky nově vzniklých věcí, ve větším rozsahu apod. Například k jednomu společnému pozemku využívanému jako zahrada byla původně zřízena služebnost cesty, po rozdělení pozemku na více stavebních pozemků by služebnost byla na prospěch všech nově vzniklých pozemků a k těmto by byla jejich vlastníky v širším rozsahu využívána služebnost cesty.

Určitý vodítkem pro posouzení, zda se jedná o rozšíření či obtížnější výkon, které jsou ještě akceptovatelné, je kritérium formulované bývalým Nejvyšším soudem Československé republiky, totiž zda strany při zřizování služebnosti s tím počítaly, případně počítat mohly (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 15. 2. 1930, sp. zn. Rv II 314/29).

Zánik ex lege

Ke zvláštní situaci dojde, jestliže věcné břemeno bylo na prospěch pouze některým dílům původně společné věci a v důsledku rozdělení společné věci již prospívá jen některé rozdělením nově vzniklé věci, ale nikoli všem.

V takovém případě věcné břemeno ve vztahu k těm nově vzniklým věcem, jimž neprospívá, zaniká. Jde o zánik ex lege, nevyžadující dohodu stran ani rozhodnutí soudu. Právním důvodem zániku věcného břemene je ustanovení § 1151 věta druhá, nikoli dohoda spoluvlastníků či rozhodnutí soudu. Ty jsou "pouze" předpokladem pro použití ustanovení § 1151 věta druhá. Případný následný zápis ve veřejném rejstříku má deklaratorní charakter.

Judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky ze dne 15. 2. 1930, sp. zn. Rv II 314/29 (Vážný 9657)

Při fysickém rozdělení panujícího pozemku zůstává každá oddělená část pozemku oprávněnou k výkonu služebnosti, pokud rozdělením nenastalo nadměrné zatížení služebného…