Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1122

Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech, které vyplývají ze spoluvlastnictví věci. Spoluvlastnický podíl není podílem reálným, ale podílem ideálním. To znamená, že žádný ze spoluvlastníků není vlastníkem konkrétní části věci, a to i tehdy, pokud by byla část odpovídající velikosti podílu spoluvlastníka od věci oddělitelná, ale práva a povinnosti každého ze spoluvlastníků se vztahují k věci celé. Každý ze spoluvlastníků je pak omezen vlastnickým právem ostatních spoluvlastníků.

Pokud se týká velikosti podílu, zákon stanoví, že velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To samozřejmě spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů sjednali podle své vůle jinak. Takové ujednání mezi spoluvlastníky ale musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu.

Výše spoluvlastnického podílu bývá vyjadřována zlomkem nebo procentem.

 NahoruPříklad

Pan A a pan B se dohodli, že si spolu koupí pozemek. Před uzavřením kupní smlouvy se dohodli, že pan A se stane vlastníkem podílu na pozemku o velikosti ¼ a pan B o velikosti ¾. V kupní smlouvě nicméně toto ujednání opomněli a bylo v ní pouze uvedeno, že pan A a pan B nabývají do svého spoluvlastnictví pozemek. V takovém případě tedy platí, že se každý z nich stal vlastníkem podílu o velikosti ½.
V souvislosti s výkladem podílu je třeba se zabývat otázkou, jak vlastně spoluvlastnictví vzniká. Níže shrneme základní důvody vzniku spoluvlastnictví:

• smlouvou – jde o nejčastější způsob, jak spoluvlastnictví vznikne. Může jít o situace, kdy vlastník výlučné věci prodává tuto věc více osobám do jejich spoluvlastnictví, o případ, kdy vlastník výlučné věci prodává pouze podíl na věci a zbývající podíl zůstává v jeho vlastnictví, může jít ale i o případ, kdy je převáděn pouze podíl na věci na nového spoluvlastníka, čímž nedochází ke vzniku spoluvlastnictví, ale pouze ke změně již existujícího spoluvlastnického vztahu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ve smlouvě není nutné stanovit výši podílů pro nabyvatele. Pokud výše určena není, má se za to, že podíly jsou stejné,

• děděním, a to i pořízením pro případ smrti (viz § 1124),

• rozhodnutím orgánu veřejné moci – tyto případy jsou ale spíše výjimečné,

• na základě jiných skutečností stanovených zákonem – např. vydržením:

 NahoruJudikát

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4166/2008 ze dne 19. července 2010

V případě, kdy společnou nemovitost výlučně užívá jeden z podílových spoluvlastníků z titulu podílového spoluvlastnictví, přičemž z omluvitelného důvodu drží současně i sousedící část cizího pozemku, pak naplňuje-li předpoklady vydržení, vydrží takový pozemek v zásadě nikoli výlučně pro sebe, ale do podílového…