dnes je 4.12.2024

Input:

Členství v bytovém družstvu

12.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.8.3
Členství v bytovém družstvu

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Pavla Krejčí

Vznik členství v bytovém družstvu, rozdělení družstevního podílu

ZOK stanoví pouze základní podmínky pro vznik členství v bytovém družstvu, když podrobnější úpravu vzniku členství v bytovém družstvu musí obsahovat stanovy bytového družstva, neboť se jedná o jejich obligatorní náležitost [§ 553 písm. g) ZOK]. V zásadě se pro vznik členství v bytovém družstvu uplatní obecná právní úprava, dle které členství v družstvu může vzniknout po splnění zákonných podmínek a podmínek daných stanovami družstva:

a) při založení družstva dnem vzniku družstva;

b) za trvání družstva dnem rozhodnutí příslušného orgánu družstva o přijetí za člena nebo pozdějším datem uvedeným v tomto rozhodnutí; o přijetí do družstva v takovém případě rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán družstva určený stanovami (s výjimkou kontrolní komise);

c) převodem družstevního podílu;

d) přechodem družstevního podílu.

Výjimku z obecné právní úpravy však tvoří pravidla pro vznik společného členství manželů (viz samostatná kapitola).

ad a) Vznik členství při založení bytového družstva

V případě založení družstva vzniká zakladatelům členství v družstvu dnem vzniku družstva, tj. jeho zápisem do obchodního rejstříku. Podmínkou vzniku členství při založení je:

  • podání přihlášky do zakládaného družstva, když tato přihláška musí být podána nejpozději do zahájení ustavující schůze družstva. Osoba, která nehlasovala pro přijetí stanov, může vzít zpět svoji přihlášku bezprostředně po oznámení výsledků hlasování (§ 559 odst. 1 ZOK);

  • zájemce musí splňovat podmínky členství v bytovém družstvu, které budou stanoveny zákonem. Zákonnou podmínkou vzniku členství je písemné prohlášení zakladatele družstva o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu dle § 560 odst. 1 nebo 2 ZOK a splnění vkladové povinnosti k základnímu či vstupnímu vkladu. Podmínkou může též být vznik pracovního poměru, pokud tak stanoví zákon nebo stanovy družstva;

  • zájemce musí splňovat podmínky členství v bytovém družstvu, které budou stanoveny stanovami družstva. V případě bytových družstev mohou stanovy určit, že podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu, jejíž výše nebo způsob jejího určení je upraven ve stanovách. Další členský vklad nemusí na rozdíl od základního členského vkladu být vůbec po členovi vyžadován a jeho výše může být rozdílná pro jednotlivé členy. Každý člen se může zavázat k poskytnutí i více dalších členských vkladů, pokud tak určují stanovy družstva (§ 563 ZOK). O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavírá družstvo s členem písemnou smlouvu, která musí obsahovat minimálně:

    • údaje o výši peněžitého vkladu nebo o tom, jaká věc tvoří předmět nepeněžitého vkladu a jeho ocenění, způsob jeho ocenění,

    • lhůtu pro splnění vkladové povinnosti.

Ve stanovách pak pro případ zakládání bytových družstev velmi často bývá podmínkou, že budoucí členové družstva musí mít nájemní právo k bytům v domě, které bude budoucí družstvo nabývat do vlastnictví. Stanovy však v tomto směru mohou obsahovat i jiné podmínky (např. bezdlužnost);

ad b) Vznik členství za trvání bytového družstva na základě přihlášky

Přihláška uchazeče o členství v družstvu musí mít písemnou formu (§ 577 odst. 2 ZOK) a musí obsahovat obchodní firmu bytového družstva, jméno a bydliště nebo sídlo uchazeče o členství a vymezení jeho členského vkladu.

O přihlášce uchazeče o členství musí rozhodnout příslušný orgán družstva. V souladu s ustanovením § 577 odst. 3 ZOK je tímto orgánem představenstvo, pokud stanovy neurčí jiný orgán. Členská schůze rozhoduje o přijetí do družstva vždy, když má být vnesen nepeněžitý vklad. Tímto orgánem však nemůže být kontrolní komise. Pokud se tedy stanovy odchylují v tomto bodu od právní úpravy, pak většinou schvaluje přijetí nového člena členská schůze bytového družstva. Stanovami však může být zřízen i specializovaný orgán. U malých družstev, u kterých nebylo představenstvo zřízeno, je orgánem, který rozhoduje o přijetí přihlášky uchazeče o členství, předseda družstva. Stanovy opět mohou určit, že se bude jednat o jiný orgán.

Rozhodnutí orgánu o přihlášce uchazeče o členství musí mít písemnou formu.

K tomu, aby se uchazeč mohl stát členem družstva za trvání družstva, musí splňovat podmínky členství v bytovém družstvu stanovené zákonem nebo stanovami družstva (viz předcházející bod).

ad c) Převod družstevního podílu v bytovém družstvu

Převod družstevního podílu je možný jen na osobu, která se podle ustanovení ZOK nebo stanov může stát členem družstva. Stanovy družstva mohou stanovit bližší podmínky pro vznik členství; např. v souladu s § 735 odst. 1 ZOK mohou stanovy omezit nebo vyloučit členství právnické osoby v bytovém družstvu. Jinak v souladu s § 736 odst. 1 ZOK nelze převoditelnost družstevního podílu v bytovém družstvu omezit ani vyloučit. Převod se tak může uskutečnit i na třetí osobu (nejenom jiného družstevníka), a to bez souhlasu představenstva.

Převod se uskutečňuje na základě smlouvy o převodu družstevního podílu. Ta může být koncipována jako úplatná nebo bezúplatná.

Právní účinky převodu

Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky později. Pokud převodce a nabyvatel nechtějí, aby družstvo znalo obsah smlouvy o převodu družstevního podílu, mohou namísto ní doručit společné prohlášení o uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu.

Převod dluhů

Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny (§ 601 odst. 1 ZOK). Tyto dluhy totiž převodem družstevního podílu přecházejí na nabyvatele. Zde jsou myšleny především dluhy v

Nahrávám...
Nahrávám...