č. 4287/2022 Sb. NSS, Řízení před soudem: postup soudu po uspokojení navrhovatele podle § 124 daňového řádu
č. 4287/2022 Sb. NSS
Řízení před soudem: postup soudu po uspokojení navrhovatele podle § 124 daňového řádu
k § 124 daňového řádu
k § 46 odst. 1 písm. a) a § 62 odst. 5 soudního řádu správního
Rozhodnutí, jímž správce daně v přezkumném řízení směřujícím k uspokojení navrhovatele podle § 124 daňového řádu zruší nebo změní původní rozhodnutí, nabývá právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení (§ 62 odst. 5 s. ř. s.). Zrušení nebo změna rozhodnutí správce daně v přezkumném řízení směřujícím k uspokojení navrhovatele není důvodem pro odmítnutí žaloby pro absenci předmětu řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2021, čj. 6 Afs 42/2020-32)
Prejudikatura: č. 2207/2011 Sb. NSS.
Věc: GANÉŠA s.r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad pro Liberecký kraj (dále jen „správce daně“) vydal dne 4. 10. 2017 platební výměr, jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši 2 000 Kč za správní delikt spočívající v tom, že žalobkyně nepodala elektronicky přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016.
Dne 14. 12. 2017 vydal správce daně rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností.
Proti platebnímu výměru, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností, podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 8. 2018 zamítl a rozhodnutí správce daně, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností, potvrdil.
Proti rozhodnutí žalovaného o odvolání podala dne 31. 10. 2018 žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem pobočce v Liberci.
Rozhodnutím ze dne 16. 10. 2019 vydaným v přezkumném řízení podle § 124 daňového řádu žalovaný změnil své rozhodnutí o odvolání ze dne 21. 8. 2018 tak, že platební výměr ze dne 4. 10. 2017, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností ze dne 14. 12. 2017, zrušil a řízení zastavil.
Krajský soud žalobu usnesením ze dne 20. 2. 2020, čj. 59 Af 35/2018-82, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Dospěl totiž k závěru, že vydáním rozhodnutí, jímž byl platební výměr správce daně zrušen a řízení bylo zastaveno, odpadl předmět řízení o žalobě.
Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že krajský soud nesprávně posoudil důsledky přezkumného řízení. Odkazy na konstantní judikaturu nebyly přiléhavé, neboť se vztahovaly na jiné typy přezkumného řízení a krajský soud typy přezkumných řízení neodlišil.
Za situace, kdy nebylo vydáno rozhodnutí soudu o zastavení řízení, rozhodnutí žalovaného o přezkumu nemohlo nabýt právní moci. Nemohlo tedy ani nahradit či změnit žalobou napadené rozhodnutí. Stěžovatelka ani není oprávněna uplatnit své námitky proti rozhodnutí o přezkumu v žádném dalším řízení, neboť u přezkumu dle § 124 daňového řádu je vyloučeno podání jakýchkoli opravných prostředků. Krajský soud tak porušil zásadu spravedlivého řízení a právo stěžovatelky na přístup k soudu.
Přezkumné řízení v nyní projednávaném případě nebylo zahájeno před podáním…
