č. 2885/2013 Sb. NSS, Opatření obecné povahy: stanovení výškové regulace na úrovni územního plánu
č. 2885/2013 Sb. NSS
Opatření obecné povahy: stanovení výškové regulace na úrovni územního plánu
k § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)*)
k § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti**)
Stanovení výškové regulace formou určení nepřekročitelné výškové hladiny v dané ploše je přípustné již na úrovni územního plánu.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2013, čj. 63 A 6/2012-227)
Věc: a) Akciová společnost CREAM uzavřený investiční fond, b) akciová společnost VIZIA, c) společnost s ručením omezeným PANORAMA REX, d) Mgr. Miroslav Sládek, správce konkursní podstaty úpadce Svit a. s. Zlín a e) akciová společnost CREAM R.B.A., proti statutárnímu městu Zlín, o návrh na zrušení části opatření obecné povahy.
Navrhovatelé se domáhali zrušení opatření obecné povahy - územního plánu Zlína, mimo jiné i v části stanovující výškové omezení zástavby na výšku pěti podlaží stávajících objektů pro plochy SO.1 i. č. 194 a 1082. Uvedli, že územním plánem byli zkráceni na právech, zejména na právu vlastnickém a na právu podnikat. Napadené části územního plánu byly vydány v rozporu se zákonem a principem proporcionality. K aktivní legitimaci označili konkrétní nemovitosti v katastrálních územích Prštné a Zlín, jejichž jsou vlastníky a které jsou dotčeny částmi územního plánu.
K námitce týkající se výškové regulace v plochách SO.1 i. č. 194 a 1082 uvedli, že na s. 10 řádku i. č. 14 Textové části územního plánu odpůrce stanovil mimo jiné podmínku, že maximální výšková hladina zástavby bude odpovídat výšce atiky 14. a 15. budovy. Tato podmínka je uvedena rovněž na s. 68 Textové části územního plánu pro plochu i. č. 194 a na s. 69 a 72 pro plochu SO.1 i. č. 1082. Budovy 14 a 15 jsou pětietážové, výška jejich atiky tedy odpovídá přibližně pěti nadzemním podlažím.
Při takto složitém výškovém zónování lokality je vhodným řešením uvést do územního plánu obecné regulativy a přípustnou výšku konkrétních budov v areálu posuzovat až v navazujících fázích územního plánování. Výškové zónování má být skutečně řešeno až v regulačním plánu. V takovém případě je však nelogické dopředu výškovou hladinu omezovat v územním plánu, a to na pouhých pět nadzemních podlaží, tedy na přinejmenším polovinu výšky nejvyšších budov v lokalitě.
K této námitce odpůrce v prvé řadě odkázal na odůvodnění opatření obecné povahy. Dále uvedl, že stanovení výškové regulace (nikoliv výškového omezení) zástavby je legitimní.
Krajský soud v Brně návrh na zrušení opatření obecné povahy v částech týkajících se vymezení podmínky „výšková hladina zástavby - max. do výšky atiky 14. a 15. budovy“ ve vztahu k ploše SO.1 i. č. 194 („Baťův areál - u terminálu“) na straně 68 Textové části územního plánu odmítl.
V části týkající se vymezení podmínky „výšková hladina zástavby - max. do výšky atiky 14. a 15. budovy“ ve vztahu k ploše SO.1 i. č. 1082 („nádraží Zlín-střed“) na straně 72 Textové části územního plánu a v části týkající se vymezení podmínky „max. výška zástavby bude odpovídat výšce atiky 14. a 15.…
