č. 2268/2011 Sb. NSS, Státní sociální podpora: příspěvek na bydlení
č. 2268/2011 Sb. NSS
Státní sociální podpora: příspěvek na bydlení
k § 27 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
Konstrukce výpočtu příspěvku na bydlení pomocí stanovení tzv. normativních nákladů na bydlení vychází mj. z premisy, že nájemní bydlení je nákladnější než bydlení v družstevním či vlastním bytě, a proto jsou hodnoty normativních nákladů na bydlení pro rodiny bydlící v nájemních bytech vyšší než pro rodiny bydlící v družstevních či vlastních bytech. Je zákonnou povinností orgánů státní sociální podpory z těchto rozdílných částek vycházet při výpočtu příspěvku na bydlení (§ 27 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2010, čj. 3 Ads 61/2010-48)
Věc: Jiří Z. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, o příspěvek na bydlení, o kasační stížnosti žalobce.
Úřad práce v Olomouci vydal dne 18. 3. 2009 rozhodnutí, jímž zvýšil žalobci příspěvek na bydlení z 1 716 Kč na 2 172 Kč měsíčně. V odvolání proti tomuto rozhodnutí žalobce namítl neústavnost způsobu výpočtu dávky, neboť znevýhodňuje žadatele s vlastnickým statutem bydlení oproti bydlení nájemnímu. Žalovaný odvolání zamítl svým rozhodnutím ze dne 29. 4. 2009. K námitkám žalobce o diskriminačním charakteru aplikovaných ustanovení zákona č. 117/1995 Sb. uvedl, že v konkrétní věci je relevantní pouze čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jeho porušení ale neshledal.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Ostravě, v níž namítal, že zákon č. 117/1995 Sb. rozlišuje uživatele nájemních bytů, družstevních bytů a bytů ve vlastnictví. Žalobce spatřoval nerovnost v tom, že nájemcům se přispívá více. Dále považoval za diskriminační zákonnou úpravu poskytování tzv. normativních nákladů na bydlení podle počtu obyvatel bydliště žadatele v § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. V zákoně je taxativně odstupňována výše nákladů do kategorií podle velikosti obce. Žadatelé (uživatelé vlastních a družstevních bytů) jsou touto úpravou diskriminováni, když u nájemců se normativní náklady na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb. podle počtu obyvatel obce bydliště zvyšují, zatímco u těchto žadatelů jsou náklady konstantní. Z uvedených důvodů žalobce namítl porušení svých ústavně zaručených práv ve smyslu čl. 1, čl. 3, čl. 11 a čl. 30 odst. 2 Listiny.
Krajský soud rozsudkem ze dne 22. 12. 2009 žalobu zamítl. Podle jeho názoru nelze spatřovat v nastavení různé úrovně pro dvě odlišné skupiny osob znevýhodnění, nerovnoprávnost či diskriminaci. Rozdělení osob na dvě skupiny podle toho, zda užívají byt na základě nájemní smlouvy, anebo bydlí v bytě vlastním či družstevním, je založeno na faktu, že náklady u nájemního bydlení jsou vyšší. Celková konstrukce příspěvku je pak závislá na konkrétní situaci v rodině a jejích příjmech.
Proti tomuto rozsudku brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností, v níž uvedl, že došlo k nesprávnému posouzení právní otázky a že se krajský soud dostatečně nezabýval otázkou znevýhodnění skupiny žadatelů o příspěvek na bydlení s vlastnickým statutem bydlení. Zejména nesouhlasil s tím, že náklady nájemního bydlení…
