č. 224/2004 Sb. NSS, Pobyt cizinců: udělení a prodloužení víza
č. 224/2004 Sb. NSS
Pobyt cizinců: udělení a prodloužení víza
k § 33 odst. 1 a § 51 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (v textu též „zákon o pobytu cizinců“)
Z ustanovení § 33 odst. 1 ve spojení s § 51 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, vyplývá, že tu není subjektivní právo nejen na udělení víza, ale ani na jeho prodloužení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 10. 2003, čj. 2 As 29/2003-36)
Věc: Qui L. (Čínská lidová republika) proti Policii České republiky - Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie o neprodlouženi doby platnosti víza, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal dne 27. 6. 2002 žádost o prodloužení doby platnosti českého víza Tato žádost byla Policií ČR - Oddělením cizinecké policie Praha dne 30. 7. 2002 zamítnuta, neboť správní orgán I. stupně nabyl důvodného přesvědčení, že by žalobce mohl při svém pobytu na území České republiky ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí. Správní orgán I. stupně totiž zjistil, že jeden z dokladů přiložených k žádosti o povolení dlouhodobého pobytu ze dne 18. 8.1999, a to výpis z rejstříku trestů na území Čínské lidové republiky, se následně ukázal být padělkem. Vzhledem k tomu, že důvody pro neprodlouženi doby pobytu na území na vízum jsou ve smyslu § 60 odst. 6 zákona o pobytu cizinců obdobné jako důvody pro neudělení víza, podřadil správní orgán I. stupně použití falešného výpisu z rejstříku trestů pod § 9 odst. 1 písm. k) zákona o pobytu cizinců a v souladu s § 56 odst. 1 písm. f) téhož zákona shledal toto předložení falešných dokumentů žalobcem důvodem pro neprodlouženi doby platnosti víza Žalobce podal 12. 8. 2002 odvolání. Postup správního orgánu I. stupně označil za nesprávný. Pokud zjistil, že k vydání dosud pravomocného rozhodnutí o povolení dlouhodobého pobytu byly použity padělané materiály, měl usilovat o obnovu původního řízení vedoucího k udělení povolení dlouhodobého pobytu.
O odvolání rozhodl žalovaný tak, že je zamítl. Podpořil právní argumentaci orgánu I. stupně, již dále doplnil také novým zjištěním, že nejen výpis z rejstříku trestů, ale také doklad prokazující prostředky k pobytu na území (vkladní knížka) byl padělkem. K námitce žalobce o obligatornosti použití obnovy řízení podle § 62 spr. ř. žalobce uvedl, že se pro postup nepovolení prodloužení pobytu rozhodl orgán I. stupně správně, a to z důvodu hospodárnosti řízení podle § 3 odst. 3 správního řádu.
Žalobu proti rozhodnutí žalovaného pak Městský soud v Praze 7. 5. 2003 odmítl, jelikož dospěl k obdobnému právnímu názoru jako žalovaný a usoudil, že napadené rozhodnutí je ze soudního přezkumu skutečně vyloučeno. Žalobu odmítl jako nepřípustnou.
V kasační stížnosti žalobce namítá, že Městský soud v Praze pochybil, pokud žalobu jako nepřípustnou odmítl s tím, že napadené rozhodnutí žalovaného nepodléhalo soudnímu přezkumu. Městský soud v Praze totiž zaměnil žádost o udělení víza s žádostí o prodloužení víza, a dospěl tak k chybnému závěru, že na prodloužení víza není právní nárok. Tento nesprávný závěr by pak ve světle § 171…
