dnes je 17.10.2024

Input:

č. 2156/2010 Sb. NSS, Pomoc v hmotné nouzi: započítání příspěvku na péči do životního a existenčního minima

č. 2156/2010 Sb. NSS
Pomoc v hmotné nouzi: započítání příspěvku na péči do životního a existenčního minima
k § 7 odst. 2 písm. h) a j) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném do 31. 12.2007
k § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 29/2007 Sb.
k § 7 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se v období od 1.1. 2007 do 31. 12. 2007 nezapočítával do životního a existenčního minima podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, pokud pečující osoba a osoba mající nárok na příspěvek na péči patřily do okruhu společně posuzovaných osob.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2010, čj. 6 Ads 166/2009-60)
Věc: Marcela H. proti Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, o přiznání pomoci v hmotné nouzi, o kasační stížnosti žalovaného.

Městský úřad Prostějov svým rozhodnutím ze dne 20. 6. 2007 nepřiznal žalobkyni příspěvek na živobytí, protože nesplňovala podmínku zakotvenou v § 21 zákona o životním a existenčním minimu, neboť částka příjmu žalobkyně a osob společně s ní posuzovaných po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nebyla nižší než částka na živobytí. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, které žalovaný zamítl dne 25. 7. 2007. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, neboť nesouhlasila s názorem správních orgánů, že do příjmu rozhodného pro vznik nároku na příspěvek na živobytí, je třeba započítat příspěvek na péči ve výši 9 000 Kč, který žalobkyně pobírala jako zákonný zástupce svého nezletilého syna, jemuž příspěvek náleží.
Krajský soud v Ostravě žalobě vyhověl a rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 14. 5. 2009 zrušil. Ustanovení § 7 odst. 5 zákona o životním a existenčním minimu jednoznačně stanoví, že mezi příjmy, které se nepovažují za příjem pro účely přiznání nároku na dávku v hmotné nouzi, je i příspěvek na péči podle § 11 zákona o sociálních službách. Příspěvek na péči nelze započítávat do příjmu pro určení nároku na příspěvek na živobytí bez ohledu na to, komu je vyplácen. Ustanovení § 7 odst. 5 zákona o životním a existenčním minimu je dále podle krajského soudu třeba upřednostnit před ustanovením § 7 odst. 2 písm. h) tohoto zákona, podle kterého se za započitatelné příjmy pro účely zákona o životním a existenčním minimu považují i příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou od této daně osvobozeny. Je tomu tak proto, že § 7 odst. 5 řeší specifikum příjmů, které se pro nárok na dávky v systému pomoci v hmotné nouzi nezapočítávají. Krajský soud rovněž nesouhlasil s názorem žalovaného o započitatelnosti příspěvku na péči do příjmu žalobkyně. Konstatoval, že je nutno rozlišovat, zda se jedná o osobu oprávněnou, nebo pouze o příjemce příspěvku. Nárok na příspěvek na péči vzniká zásadně osobě, která je závislá na pomoci. Příjemce příspěvku však nemusí být totožný s osobou oprávněnou. Namísto oprávněné osoby je příjemcem zákonný zástupce nebo i jiná fyzická osoba, které
Nahrávám...
Nahrávám...