č. 531/2005 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty
č. 531/2005 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty
k § 5 odst. 4 a § 39 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 196/1993 Sb., č. 321/1993 Sb. a č. 258/1994 Sb.*)
k § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002
Domáhá-li se žalobce na soudě, aby bylo zrušeno zamítavé rozhodnutí o jeho žádosti, jíž usiloval o zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty (§ 39 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty), a tvrdí-li, že podmínky pro registraci nebyly naplněny již při samotné registraci ani poté, nemůže správní orgán námitky tohoto charakteru označit za nepřípustné a trvat toliko na tom, aby žalobce tvrdil skutečnosti svědčící o změně skutkového stavu v mezidobí od registrace do data žádosti o její zrušení (§ 5 odst. 4 citovaného zákona). Odchylný názor by v dané věci ve svých důsledcích znamenal odepření přístupu k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a to zejména se zřetelem k tomu, že původní rozhodnutí správního orgánu o registraci žalobce jako plátce daně z přidané hodnoty bylo ze soudního přezkumu vyloučeno rozhodnutím o zastavení řízení podle § 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř., ve znění účinném k31. 12. 2002.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2005, čj. 4 Afs 3/2003-61)
Věc: Nina J. v L. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 11. 2000 zamítl odvolání, kterým žalobkyně brojila proti rozhodnutí Finančního úřadu v Liberci ze dne 24.6.1999; tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobkyně o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty.
Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného podala žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Namítala, že u ní nikdy nebyly splněny podmínky k tomu, aby správce daně rozhodl o její registraci coby plátkyně daně z přidané hodnoty; pouze žádostí o zrušení této předchozí registrace k dani se přitom mohla bránit předchozím nesprávným závěrům daňových orgánů.
Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl s tím, že řízení o zrušení registrace daně z přidané hodnoty je naprosto odlišné oproti řízení o registraci daňového subjektu plátcem daně. O zrušení registrace totiž může plátce požádat nejdříve po uplynutí určitého časového období, přičemž musí prokázat změnu skutkového stavu oproti původnímu rozhodnutí, spočívající v tom, že důvody pro registraci již neexistují, jak vyplývá z ustanovení § 5 odst. 4 a § 39 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Rozhodnutí o registraci žalobkyně jako plátkyně daně z přidané hodnoty nabylo právní moci a je závazné (odvolání proti němu bylo dne 9. 12. 1996 zamítnuto a řízení o žalobě Krajský soud v Ústí nad Labem dne 18. 3. 1997 zastavil, neboť rozhodnutí označil za rozhodnutí předběžné povahy, které je ze soudního přezkoumání vyloučeno). Žaloba proti napadenému rozhodnutí je přitom naprosto totožná s obsahem žaloby, kterou se žalobkyně domáhala zrušení předchozího rozhodnutí žalovaného o její registraci. Žalobkyně tedy v žalobě…
