č. 4261/2021 Sb. NSS, Daň z nabytí nemovitých věcí: osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí; ukončení smlouvy o finančním leasingu
č. 4261/2021 Sb. NSS
Daň z nabytí nemovitých věcí: osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí; ukončení smlouvy o finančním leasingu
k § 9 odst. 2 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (v textu jen „zákon o dani z nabytí nemovitých věcí“)
k § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
I. Podmínky pro osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí je nutno posuzovat v kontextu definice finančního leasingu, která byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zavedena s účinností od 1. 1. 2014, a to bez jakýchkoli přechodných ustanovení.
II. Pro posouzení naplnění podmínek pro osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 9 odst. 2 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, je rozhodné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, účinné v době vzniku daňové povinnosti tj. okamžiku přechodu vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího.
III. Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí z titulu ukončení smlouvy o finančním leasingu zavedlo poprvé zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Toto osvobození (splnění podmínek doby trvání finančního leasingu) nelze dovozovat zpětně přes přechodná ustanovení jednotlivých novel uvedeného zákona týkajících se uplatnění daňových výdajů z titulu splátek nájemného za finanční leasing; tato přechodná ustanovení se vztahují výlučně k uplatnění daňových výdajů dle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2021, čj. 5 Afs 99/2020-28)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 59/2001 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 487/2000).
Věc: QANTO s.r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o doměření daně z nabytí nemovitých věcí, o kasační stížnosti žalovaného.
Kasační stížností se žalovaný (stěžovatel) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 10. 3. 2020, čj. 52 Af 61/2019-41, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 30. 9. 2019. Tímto stěžovatel pravomocně žalobkyni doměřil daň z nabytí nemovitých věcí dle zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, a to z důvodu nesplnění podmínek pro přiznání daňového osvobození dle § 9 odst. 2. uvedeného zákona.
Žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 31. 10. 2017 zakoupila od společnosti TESTA INVEST s.r.o., nemovité věci v kupní ceně 10 615 936 Kč, které byly před tím předmětem leasingové smlouvy; smlouva byla ujednána na dobu 240 měsíců, tj. 20 let. Vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí byl proveden dne 12. 12. 2017 s právními účinky ke dni 31. 10. 2017.
Dne 29. 3. 2018 podala žalobkyně daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, v němž uplatnila nárok na osvobození podle § 9 odst. 2 zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Správce daně, potažmo stěžovatel dospěli k závěru, že pro účely posouzení oprávněnosti uplatněného osvobození od daně ve smyslu § 9 odst. 2 zákona o dani z nabytí nemovitých věcí nebyla splněna podmínka minimální doby finančního leasingu ve smyslu § 21d odst. 2 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 10. 2017, tj. doba 30 let, pročež žalobkyni nebylo…
