č. 3900/2019 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: lhůta k uplatnění opravy výše daně
č. 3900/2019 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: lhůta k uplatnění opravy výše daně
k § 42 odst. 3 a 5 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pro zdaňovací období roku 2014
k § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pro zdaňovací období roku 2014
I. Oprava základu daně a daně je samostatným zdanitelným plněním (§ 42 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Přestože se váže vždy k již v minulosti uskutečněnému zdanitelnému plnění, uplatňuje ji daňový subjekt vždy samostatně v řádném (nikoli dodatečném) daňovém přiznání, a to nezávisle na původním zdanitelném plnění. K podání daňového přiznání, v němž je oprava uplatněna, je daňový subjekt omezen pouze lhůtou stanovenou v § 148 odst. 1 daňového řádu. Tato lhůta náleží i správci daně k vyměření daně (zde: uplatní se standardní časové pravidlo pro uplatnění nároku na odpočet daně dle § 73 zákona o dani z přidané hodnoty).
II. Povinnost podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v § 42 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění do 31. 3. 2019 ze zákona nelze dovodit.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2019, čj. 5 Afs 182/2018-37)
Věc: Veřejná obchodní společnost Horizont ISPL proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o vyměření daně z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně podala dne 26. 1. 2015 řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2014, ve kterém vykázala nadměrný odpočet ve výši 3 657 883 Kč; v příloze doložila opravný daňový doklad ve výši základu daně 18 289 416 Kč a DPH ve výši 3 657 883 Kč. Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, územní pracoviště Ostrava I (dále jen „správce daně“) zahájil dne 23. 2. 2015 daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za uvedené zdaňovací období, v jejímž průběhu bylo zjištěno, že žalobkyně provedla opravu dle § 42 zákona o dani z přidané hodnoty, a to na základě opravného daňového dokladu vystaveného dne 7. 12. 2011, který byl žalobkyní vystaven z důvodu poskytnutí množstevní slevy k odběrům pohonných hmot dodaných obchodní společnosti PRIME INVEST, s. r. o., v listopadu 2011 (dále jen „opravný daňový doklad“). Správce daně ukončil daňovou kontrolu s tím, že žalobkyně nedodržela lhůtu k uplatnění opravy základu daně a opravy výše daně stanovenou v § 42 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty, a 21. 10. 2015 vydal platební výměr, kterým byla společnosti I.P.-95, s. r. o., jejímž insolvenčním správcem je žalobkyně, vyměřena daň za období prosinec 2014 ve výši 0.
Proti platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 1. 2016; toto rozhodnutí napadla žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Předmětem sporu mezi žalobkyní a správcem daně, potažmo žalovaným, byla interpretace § 42 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty (ve znění do 31. 3. 2019), konkrétně zda žalobkyně oprávněně uplatnila v daňovém přiznání opravný doklad ve stanovené lhůtě.
V žalobě žalobkyně poukazovala na znění § 42 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, který stanoví lhůtu k podání opravného daňového dokladu do 15 dnů ode dne zjištění skutečností…
