č. 3803/2018 Sb. NSS, Řízení před soudem: aktivní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí České národní banky
č. 3803/2018 Sb. NSS
Řízení před soudem: aktivní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí České národní banky
k § 244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
I po prohlášení konkurzu (§ 244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení) na majetek spořitelního družstva (družstevní záložny) je toto družstvo oprávněno podat správní žalobu o zrušení rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení působit jako družstevní záložna.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, čj. 10 Afs 179/2017-32)
Prejudikatura: č. 3198/2015 Sb. NSS a č. 3767/2018 Sb. NSS.
Věc: Metropolitní spořitelní družstvo v likvidaci proti České národní bance o odnětí povolení, o kasační stížnosti žalobce.
Česká národní banka odňala dne 19. 9. 2013 žalobci povolení působit jako družstevní záložna podle § 28 odst. 1 písm. f) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 21. 7. 2014 (dále jen „zákon o družstevních záložnách“) a uložila mu, aby se počínaje doručením rozhodnutí, maximálně však na 120 dnů, zdržel určitých jednání (jednání spočívajícího v přijímání vkladů od členů, v poskytování úvěrů členům, provádění změn smluv, zcizování aktiv či jejich zatěžování právy třetích osob aj.).
Proti rozhodnutí žalované v prvním stupni podal žalobce rozklad, který bankovní rada žalované zamítla dne 17. 12. 2013. Žalobce se proto dne 18. 2. 2014 obrátil se žalobou na Městský soud v Praze.
Městský soud žalobu odmítl. V odůvodnění usnesení uvedl, že dne 18. 12. 2013 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě návrhu podaného žalobcem. Téhož dne bylo žalobci doručeno rozhodnutí o zamítnutí rozkladu ze 17. 12. 2013, čímž nabylo právní moci. V důsledku toho byl žalobce zrušen dle § 13 odst. 3 zákona o družstevních záložnách a podle § 259 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, vstoupil do likvidace. Dne 20. 12. 2013 podal insolvenční návrh i věřitel žalobce, společnost Na Včelníku, s. r. o., který tak dle § 107 odst. 1 insolvenčního zákona přistoupil k insolvenčnímu řízení jako další navrhovatel. Městský soud usnesením ze dne 23. 12. 2013 rozhodl tak, že mj. zjistil úpadek žalobce, prohlásil na jeho majetek konkurz, ustanovil mu insolvenčního správce, a vyslovil, že účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (soud z insolvenčního rejstříku ověřil, že k tomu došlo téhož dne 23. 12. 2013).
Podle názoru městského soudu se v dané věci neuplatnily závěry přijaté v rozsudku ze dne 29. 8. 2014, čj. 5 Afs 34/2014-39. V tomto rozsudku soud konstatoval, že podání žaloby proti nezákonnému zásahu, který je spatřován v tvrzeném nezákonném zahájení a provádění daňové kontroly, a následné podání kasační stížnosti není jednání, které by dlužník činil v rozporu s § 111 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť daňová kontrola je jen dílčím procesním postupem v rámci daňového řízení, a to procesem kontrolním, nikoli…
