č. 3632/2017 Sb. NSS, Řízení před soudem: stavení lhůty pro podání návrhu; osvobození od soudních poplatků
č. 3632/2017 Sb. NSS
Řízení před soudem: stavení lhůty pro podání návrhu; osvobození od soudních poplatků
k § 35 odst. 9 větě třetí soudního řádu správního ve znění zákonů č. 237/2004 Sb., č. 350/2005 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 303/2011 Sb. a č. 222/2017 Sb.
Podle § 35 odst. 9 věty třetí s. ř. s. se staví běh lhůty pro podání návrhu i v případě, že účastník požádá pouze o osvobození od soudních poplatků, a to i po podání návrhu na zahájení řízení.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2017, čj. 5 As 154/2016-62)
Prejudikatura: č. 3411/2016 Sb. NSS, č. 3428/2016 Sb. NSS a č. 3470/2016 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 30/1998 Sb.
Věc: Tomáš H. proti Generální inspekci bezpečnostních sborů o osvobození od soudních poplatků, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí ředitele žalované. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 30. 12. 2015, jímž byla odmítnuta žádost žalobce o informace.
Městský soud žalobu odmítl usnesením ze dne 25. 5. 2016, čj. 11 A 52/2016-13. Městský soud mimo jiné uvedl, že žádostí o osvobození od soudních poplatků se nezabýval, neboť platí, že poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej vrátí. Podle městského soudu by proto bylo nadbytečné v dané fázi řízení posuzovat otázku splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Z téhož důvodu městský soud nerozhodoval ani o návrhu stěžovatele na přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu, neboť uvedený návrh souvisel právě s jeho žádostí o osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Namítal, že výzvě k odstranění nedostatků žaloby ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s. nic nebránilo a pro takovou výzvu i pro její splnění byl stále ještě dostatečný prostor, neboť „současně se žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků, a proto lhůta pro podání žaloby od podání této žádosti (29. 4. 2016) do právní moci rozhodnutí o ní neběžela“. Městský soud tak měl stěžovatele vyzvat k odstranění vad žaloby, přičemž stěžovatel sám mohl (i bez výzvy městského soudu) žalobu doplnit do právní moci rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Městský soud však o žádosti o osvobození od soudních poplatků vůbec nerozhodl.
Při předběžném posouzení věci pátý senát zjistil, že v otázce, zda podání žádosti o osvobození od soudních poplatků podle § 35 odst. 8 věty třetí s. ř. s. staví, anebo nestaví běh lhůty pro podání žaloby, není judikatura Nejvyššího správního soudu jednotná.
Argumentaci obsaženou v kasační stížnosti stěžovatel opírá zejména o právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2012, čj. 1 As 93/2009-312, z něhož vyplývá, že okamžikem podání žaloby přestává běžet dvouměsíční lhůta pro podání žaloby, je-li součástí žaloby i žádost o osvobození od soudních poplatků. Stejný názor byl vysloven v rozsudku ze dne 8. 12. 2016, čj. 9 As 241/2016-36.
… 