č. 2784/2013 Sb. NSS, Správní řízení: povaha lhůty pro odvolání soudního exekutora z funkce
č. 2784/2013 Sb. NSS
Správní řízení: povaha lhůty pro odvolání soudního exekutora z funkce
k § 15 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů*)
Lhůta pro odvolání soudního exekutora z funkce dle § 15 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění účinném do 25. 6. 2009 je lhůtou pořádkovou. Proto v případě, kdy rozhodnutí o odvolání soudního exekutora z funkce není ministrem spravedlnosti vydáno v zákonem stanovené jednoměsíční lhůtě, nezaniká právo ministra na odvolání soudního exekutora z funkce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 As 115/2012-33)
Věc: JUDr. Pavel Procházka proti Ministerstvu spravedlnosti o odvolání soudního exekutora, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce byl rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 10. 2006, čj. 17 T 174/2005-1076, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 35. 2007, sp. zn. 9 To 50/2007, pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin. V této souvislosti Exekutorská komora ČR v souladu s § 15 odst. 3 exekučního řádu navrhla ministru spravedlnosti, aby žalobce odvolal z funkce soudního exekutora z důvodu ztráty bezúhonnosti.
Ministr spravedlnosti (dále jen „žalovaný“) návrhu Exekutorské komory ČR vyhověl a dne 26. 7. 2007 rozhodl o odvolání žalobce z funkce soudního exekutora. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který žalovaný rozhodnutím ze dne 17.10. 2007 zamítl.
Žalobce podal proti rozhodnutí o rozkladu žalobu u Městského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 3. 7. 2008, čj. 9 Ca 359/2007-117, napadené rozhodnutí zrušil pro vadu řízení spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení majícím vliv na zákonnost rozhodnutí a vrátil věc žalovanému. V dalším řízení městský soud žalovaného zavázal, aby se vypořádal se všemi procesními námitkami žalobce a rovněž s námitkou poukazující na rozdíly v rozhodování žalovaného v obdobných případech.
Proti rozhodnutí městského soudu podal žalovaný kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 12. 2008, čj. 5 As 98/2008-186, jako opožděnou odmítl.
V novém rozhodnutí ze dne 18. 11. 2008 žalovaný rozklad žalobce opětovně zamítl a potvrdil rozhodnutí ze dne 26.7.2007 o jeho odvolání z funkce soudního exekutora. Žalobce uvedené rozhodnutí napadl další žalobou.
Městský soud tuto žalobu zamítl rozsudkem ze dne 28. 6. 2010, čj. 9 Ca 429/2008-72, neboť dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce z funkce soudního exekutora, ani pro zrušení rozhodnutí o rozkladu žalovaného pro nezákonnost či vady řízení.
Žalobce (stěžovatel) podal proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl a rozhodnutím ze dne 29. 4. 2011, čj. 5 As 9/2011-128 zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení z důvodu nesprávného právního posouzení podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nesprávné právní posouzení spočívalo v nesprávném právním názoru městského soudu, že za den vydání rozhodnutí žalovaného je třeba považovat den 31. 7. 2007, a že z tohoto důvodu…
