č. 1201/2007 Sb. NSS, Stavební řízení: souhlas dotčených orgánů státní správy Ochrana ovzduší: povolení zřízení zdroje znečišťování
č. 1201/2007 Sb. NSS
Stavební řízení: souhlas dotčených orgánů státní správy Ochrana ovzduší: povolení zřízení zdroje znečišťování
k § 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
k § 3 odst. 8, § 17 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
I. Účelem § 126 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, je vedle ochrany dalších důležitých veřejných zájmů také ochrana životního prostředí. Tyto zájmy chrání tzv. „složkové zákony“, které tvoří právní okolí stavebního zákona a které upřesňují, jaká povolení, závazná stanoviska, posudky nebo vyjádření jsou v daném řízení zapotřebí, případně zda je souhlas orgánu, jenž příslušné zájmy hájí, vůbec nutný.
II. Ustanovení § 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je ve vztahu k § 126 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, v postavení legis specialis vůči legi generali. Pokud tedy z taxativního výčtu v § 17 odst. 1 písm. c) a § 17 odst. 3 vyplývá, že v řízení týkajících se malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší není souhlasné stanovisko dotčeného orgánu ochrany ovzduší třeba, pak stavební úřad nemůže zamítnout žádost o vydání příslušného povolení s pouhým odkazem na stanovisko, které si vyžádal nad rámec zákona, aniž by se sám dostatečně vypořádal s tím, zda žadatel o vydání stavebního povolení na zřízení malého stacionárního zdroje splnil povinnosti dané § 3 odst. 8 tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2007, čj. 1 As 16/2006-54)
Věc: Bytové družstvo P. proti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje o stavební povolení, o kasační stížnosti žalobce.
Městský úřad Bruntál dne 22. 9. 2003 zamítl žádost žalobce o vydání stavebního povolení na zřízení plynové kotelny.
Žalovaný odvolání proti tomuto rozhodnutí dne 15. 12. 2003 zamítl.
Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, Krajský soud v Ostravě dne 15. 12. 2005 zamítl, neboť přisvědčil argumentaci žalovaného ohledně výkladu a aplikace § 126 stavebního zákona, podle něhož je stavební úřad v případě, dotýká-li se řízení zájmů chráněných zvláštními předpisy, oprávněn rozhodnout jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčeného orgánu státní správy).
Žalobce (stěžovatel) podal proti uvedenému rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Podle stěžovatele krajský soud nesprávně vyložil § 126 stavebního zákona, a to zejména ve vztahu k obsahu § 17 zákona o ochraně ovzduší. Stavební zákon v citovaném ustanovení uvádí, že stavební úřad může rozhodnout pouze v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí. Dotčené orgány státní správy však mohou vydávat stanoviska, vyjádření, souhlasy či nesouhlasy jen v tom případě, že zákon, podle něhož tyto veřejné zájmy hájí, jim to přímo ukládá a tuto činnost dostatečně specifikuje. Jinými slovy dotčený orgán státní správy musí mít oprávnění takové stanovisko, vyjádření, souhlas či nesouhlas vydat. Jestliže takové oprávnění v příslušném zákoně uvedeno není, pak…
